Hlavní navigace

Chcete si „zadrátovat“ domácnost?

31. 5. 2013
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

Otázka ve skutečnosti zní: „zadrátovat či nezadrátovat?“ Vydat se tudíž cestou WiFi, přes prostý ethernetový kabel, nebo zkusit jejich kombinaci?

Třetí je samozřejmě správně, ale není to tak jednoduché. A protože tato volba patří k základním i pokud si chcete v budoucnu vystavět něco jako „chytrý dům“, rozeberme si jednotlivé možnosti a jejich nástrahy podrobněji. A přidejme zmínku i o využití tzv. silových rozvodů, tedy elektrické sítě s 230 volty, a specializovaných bezdrátových propojení typicky počítače s televizorem. I to se může v některých případech hodit. Zvláště když vyžadujete přenos Full HD videa a multikanálového audia typicky v rámci místnosti.


Foto: Panasonic

Stejně jako před lety i dnes je nejlepší mít k televizoru přiveden ethernetový kabel. Pokud to nejde, snadno ho nahradíte WiFi adaptérem do rozhraní USB a nebývá to už tak drahé. Jen si nemyslete, že se kabelu svou rychlostí a spolehlivostí přenosu vyrovná…

„Zadrátovat či nezadrátovat?“

Odpověď je veskrze jednoduchá i po 16 letech od první verze WiFi, kterou publikoval standardizační institut IEEE v roce 1997. I dnes totiž stále platí ono staré a dobré „kabel je kabel“. Nenechte se proto zmást tím vším bezdrátovým světem kolem nás. Pokud ovšem nechcete jen přenášet jednoduché video v nízkém rozlišení, nějakou tu muziku nebo fotografie.

Při práci s chytrým televizorem často na potíže narazíte okamžitě. WiFi, kterými jsou dnes vybaveny (či novinkou zvanou WiFi Miracast, což ovšem není žádná nová verze, jak si řekneme dále) představuje úzké místo nejen při přehrávání videa ve vysokém rozlišení (HD), ale i při přehrávání přes více místností či třeba do patra například přes panelový strop. Proto platí to, co dříve: jestliže rekonstruujete či stavíte zcela nově, rozhodně vedle elektrických zásuvek naplánujte i zásuvku ethernetovou.

Kabel stojí vysloveně pár korun (kolem 10 Kč/metr) a finální propojení do nějakého směrovače, tedy routeru, nebo jednoduššího rozbočovače, tedy hubu, případně inteligentního přepínače (switch) není také nijak drahé. A samozřejmě nejlepší bude – nechci říci, že to jediné dává smysl, ale je to tak–, když bude zároveň vybaven i WiFi. Dnes ideálně co nejkvalitnějším (rozumějte také nejrychlejším), což znamená s podporou verze „n“ (802.11 a/b/g/n, resp. dnes už spíše jen 802.11 b/g/n), která je u nových zařízení samozřejmostí.

Někteří pak už možná sáhnout po nejvýkonnější verzi „ac“, která ovšem bude oficiálně finalizována nejspíše až v roce 2014. WiFi router (nebo chcete-li WiFi směrovač) se ovšem dá snadno vyměnit kdykoli, takže to nijak klíčové není.


Foto: Tespo

Neviditelný kabel (Tespo) je určen pro natažení nejen pod omítku, čímž se vyhnete často velmi nepříjemným povrchovým lištám nebo náročnému kutání stěn. V nabídce je celá řada konektorů včetně Ethernetu (na snímku), A/V (cinch) či HDMI.

Vraťme se ale k meritu věci. Mnozí z nás „prodrátovat“ domácnost nemohou, ať už z důvodu nákladů (ne každý chce levné kabely tahané po zdi), nájemního bytu a problémy s majitelem apod. Než se ale obrátíte k čistému řešení přes WiFi, vzpomeňte si na variantu zvanou „do lišty“. Ať už máte na podlaze lino, nebo „plovoučku“ vždy jde do lemujících lišt uložit typicky dva kabely a jeden prakticky vždy. Právě tohle je cestou, jak dostat kabel od multimediálního serveru či prostého počítače, typicky k televizoru. Pak nejste omezeni úzkým pásmem WiFi nebo problémem s komunikační přehlceností nebo jen tím, že vám vaše bezdrátové řešení špatně funguje z vedlejší místnosti. Existuje ale ještě další řešení, uvedené před půl rokem. Totiž tzv. „neviditelná kabeláž“ určená nejen pod omítku (viz foto výše). Ani ta nemusí být špatným řešením a i když se takto nedají vyřešit všechny potíže s propojením, pro Ethernetovou síť to jde.

Pokud u vás nebude fungovat ani jedno ze zmiňovaných řešení, jsou tu – vedle WiFi – ještě další specializované možnosti určená k překlenutí klíčového problému, totiž přenosu Full HD obrazu a multikanálového zvuku. Nabízejí vyšší přenosové rychlosti vhodnější pro plné HD rozlišení (Full HD) i když nebývají nejlevnější. K nim se dostaneme záhy. Nicméně prosté WiFi i tak potřebujete a dnes by mělo být nedílnou součástí jakéhokoli řešení, protože tu máme chytré telefony a tablety, které často nic jiného neumí. Maximálně ještě tak Bluetooth, případně nejnovější NFC (komunikace na cca centimetr) a napojit je minimálně na internet prostě musíte i když většinou ještě umí sdílet internetové připojení přes USB. To ale pochopitelně není to pravé ořechově.


Foto: Elko EP

iNELS eLAN-RF-Wi-003 od Elko EP dovoluje nejen ovládat spotřebiče, a to i z chytrého zařízení, ale vyřeší i problém s přenosem bezdrátového signálu mezi stropy domu, kdy dvě takováto zařízení propojíte za pomoci ethernetového kabelu. Existuje ale i možnost udělat to po silové síti 230 V.

Stále veledůležitý Ethernet

Měl by to být základ – pokud to samozřejmě jde a pokud chcete přenášet co nejkvalitnější Full HD obraz. Metr rozumného kabelu stojí nějakých 15 Kč nebo ještě méně (CAT 5e), CAT 6, který je pro gigabitový Ethernet lepší, je už jen o pár korun dražší. Nijak drahá není ani zásuvka, navíc se dá vhodně zkombinovat i s elektrickou (dělají se v podobném designu), což vám poradí snad už každý elektrikář, který ostatně dnes běžně natahuje oba druhy kabelů a ví jak na to. Jen si pohlídejte, aby kabeláž nešla těsně vedle sebe a byla v chráničce.

Ethernetový kabel se dá táhnout v liště na povrchu (samozřejmě nevhodné pro obytné prostory), v liště lemující např. plovoucí podlahu, zmiňovanou tzv. neviditelnou kabeláží, nebo – samozřejmě ideálně – přímo zdí. To už záleží na vaší situaci. Vše bude následně svedeno do WiFi routeru (říkejme mu pro naše potřeby takto), takže místo vybírejte vždy tak, aby z něj byl jednak co nejvíce pokryt klíčový prostor a jednak aby byly ethernetové kabely vedoucí do jednotlivých místností co nejkratší (topologie tak zvaně do hvězdy). Pokud to tedy jde a pokud chcete vše řešit přes obecně nejlevnější kabeláž kategorie 5 (CAT 5e) na které ale na kratší vzdálenosti (typicky v bytě) většinou běhá i gigabitový Ethernet. Záleží ale na konkrétním provedení kabelu.

Vedle toho promyslete (nebo si nechte poradit) zda vám stačí 100 Mb/s Ethernet, nebo už gigabitový (1 Gb/s). Ať už bude výsledek jakýkoli, rozhodně doporučuji natáhnout co nejlepší ethernetový kabel, jaký si můžete – nebo chcete – dovolit. Do zdí se špatně leze, takže se to budoucna určitě vyplatí.

Postup a směr natahování kabelů ethernetové sítě (tzv. topologie) se nejčastěji dělá jako hvězda (do hvězdy, nebo také můžete slyšet „do hvězdice“) nebo někdy jako sběrnice (do sběrnice), což je speciální případ. To je ale na jiné téma, ke kterému se časem snad také dostaneme a stojí za to se nad tím zamyslet v souvislosti s „chytrou domácnost“. Tedy pokud s jejím vytvořením, jako konečnou fází vůbec počítáte (sběrnicový systém používá např. Elko EP iNELS). „Chytrá domácnost“ pak svému majiteli nabídne např. jeden dálkový ovladač pro televizor i žaluzie, pro klimatizaci i topení. Já jsem „digidomu“ kdysi také přemýšlel, ale na počátku roku 2000 mě zcela nepřesvědčil. Dnes je možná situace jiná, ale jak říkám, je to na jiné povídaní. Vraťme se proto ještě k Ethernetu.

Natahujte rozumné množství zásuvek, ale vždy alespoň jednu do každého pokoje (počet ovlivní následně výběr routeru, resp. i jeho cenu). V kritických místech – kuchyň či dokonce koupelna – je třeba být opatrný, ale to vám dnes snadno vysvětlí snad každý elektrikář. A ten také nejspíše bude mít i kleště na koncové konektory RJ-45, takže vám nataženou kabeláž i finalizuje. Pokud ale na samotnou instalaci, resp. závěrečné propojení a nastavení WiFi routeru (WiFi směrovače), budete volat počítačového, resp. „síťařského“ odborníka je vlastně jedno, kdo to zařídí.

A možná ještě poznámka: pokud už teď víte, že konečnou fází bude „chytrá domácnost“ se vším všudy, je třeba kontakt příslušnou montážní firmu už v době projektování domu. Takovýto dům bude totiž potřebovat kabeláže nesrovnatelně více – třeba i u ledničky pro čidlo hlídající pokles teploty…


Foto: Linksys Smart

Foto: Linksys Smart

Linksys Smart Wi-Fi AC1200 router se vnitřní anténou přijde na 3.299 Kč a jako obvykle se instaluje z prakticky libovolného zařízení přes webový prohlížeč. Novinkou je připojení nového zařízení například přes skenování QR kódu nebo prostřednictvím NFC. Jen pro zajímavost, firma za 1799 Kč nabízí i rozšíření pokrytí Wi-Fi přes dvoupásmový Linksys Dual-Band Wireless-N Range Extender.

Wi-Fi by mělo být základem

A to funguje prakticky vždy i když musíme brát v úvahu ještě i to, že třeba právě u vás bude Wi-Fi fungovat špatně (na 2,4 GHz jede i mikrovlnka….:-)). Na skutečné problémy budou narážet majitelé patrových bytů a domků, kdy se vyplácí převést signál mezi patry ethernetovým kabelem; záleží na stropu – u dřevěného to zapotřebí nebude, u železobetonového naopak nejspíše ano. Na potíže ale můžete ale narazit i v malém padesáti metrovém bytě s panelovými příčkami se železem, kdy typicky HD video, ale někdy i to běžné, nemusí vůbec pracovat, nebo bude fungovat, ale přerušovaně. Právě takováto situace se mi stala u napojení přes Intel WiDi využívající WiFi v opět malém bytě s příčkami s obyčejného ytongu. Nakonec mi z vedlejšího pokoje rozumně pracovaly pouze fotografie a muzika. Nic jiného jsem z počítače nepřenesl, resp. přenesl, ale s výpadky.

Pokud se vrátíme ke klasickému WiFi, jeho router je proto vždy nutné umístit tak, aby pokryl ta místa, která pokládáme za nejdůležitější. Propojení jde ale i prodloužit přes režim zvaný „bridge“ (most) mezi dvěma routery (či obdobným zařízením) propojenými přes ethernetový kabel. Existují i tzv. extendery, které signálem vykryjí mrtvá místa (viz popiska výše).

Pokud váš systém chcete, či musíte, plně postavit na WiFi, dbejte na co nejkvalitnější router a určitě se vyplatí mít ho s co nejvíce WiFi standardy. Dnes přijde WiFi router (či nějaké obdobné zařízení) s „n“ i na méně než 500 Kč. Záleží ale i na značce, resp. jeho kvalitě a možnostech a také na tom, kolik ethernetových rozhraní má zabudováno. Rozumná volba bývá samozřejmě někde kolem středu, takže kolem tisíce korun. V případě vyšší verze „ac“ se už ovšem dostáváte do řádů tisíců, takže momentálně zhruba někde kolem čtyř.

Ještě je třeba se zmínit o „snadném nastavení, které zvládne každý“. To abych použil slova z letáků. Je zřejmé, že to nemusí a také není vždy pravda. Je to pravda – po pravdě – málokdy zvláště, pokud je router trochu vyspělejší a svíce možnostmi. Pokud nejste v tomto ohledu zdatní (a někdy to chce více než základní znalosti), do problematiky zasvěcenější kamarád se určitě hodí. Na druhou stranu trocha studia ještě nikoho nezabila a za provozu se vám může hodit. Mimochodem zajímavým trendem je WiFi router s pevným diskem, takže takový malý multimediální server, který ovšem může mít klidně i terabajt.

A ještě poznámka: Intel WiDi je technologie Intelu napojená na jeho čipové sady, takže dnes se spíše hovoří o její nezávislé a zpětně kompatibilní verzi s názvem WiFi Miracast (zkracuje se často na Miracast) se kterou přišla WiFi Alliance. Je postavena na klasické bezdrátové WiFi 802.11, včetně její nejnovější verze „ac“ a funguje také na obou používaných frekvencích 2,4 Ghz a 5 GHz. Pro svou funkci rovněž využívá řadu dalších technologií této organizace a rozdíl od úzce firemně zaměřeného Intel WiDi, je otevřená. V praxi funguje stejně, takže přenáší celou pracovní plochu počítače na televizor a na rozdíl od WiDi u ní např. v notebooku vystačíte s běžným (kompatibilním) adaptérem WiFi. Více viz v článku o televizorech Philips pro rok 2013 zde.

Parametry jednotlivých druhů WiFi
Název WiFi standardu Uvedeno Frekvenční pásmo (GHz) Max. rychlost (Mb/s)
IEEE 802.11 (původní) 1997 2,4 2
IEEE 802.11a 1999 5 54
IEEE 802.11b 1999 2,4 11
IEEE 802.11g 2003 2,4 54
IEEE 802.11n 2008 2,4 nebo 5 600*
IEEE 802.11ac 2012** 2,4 nebo 5 1 800

Poznámka: * – teoretická, v budově v závislosti na konkrétních podmínkách; ** – finální dopracování se očekává 2014. Zdroj: Wikipedia.org a WiFi Alliance (wi-fi.org)

Bezpečnost WiFi sítě

Je velice důležitým, ba přímo zásadním bodem zvláště, pokud se nacházíte v husté zástavbě. Ale nejen tam. Napíchnout na síť a ohrozit vaše data, nebo přímo vás, může na černo kdokoli, kdykoli a opravdu všude. Tady hodně záleží především na vás po jakém zabezpečení sáhnete a jak moc chcete mít vaši síť bezpečnou. V praxi vlastně nejde o jednu „bezpečnost“ ale o dvě. Jednak zabezpečení bezdrátově přenášených dat před odposlechem (šifrování), což pro domácí podmínky nejspíše nepotřebujete, a jednak o tzv. autorizaci, tedy povolení přístupu oprávněných uživatelů a ochrana před přístupem těm neoprávněným. V tomto bodě by se mělo myslet na dvě hlediska: jednak na rozumně vysoký stupeň bezpečnosti (s důrazem na „rozumně“) a jednak na rozumně pružný přístup (důraz je na tom samém slově). Autorizace na bezdrátové síti by totiž měla dovolit pružné napojení jakéhokoli oprávněného zařízení, což je typicky potřebné při vytváření ad hoc přístupu. Jednoduše řečeno, přijde návštěva a potřebuje si napojit tablet či telefon…

Jak konkrétně bezpečnost vyřešit přesahuje rámec tohoto článku a nepochybně vás s možnostmi seznámí ten, kdo vám bude síť instalovat. Stupeň bezpečnosti může být různý a je myslím zřejmé, že čím vyšší bude, tím bude vše komplikovanější a vytváření ad hoc napojení složitější. Nicméně dnes už jsou routery a také mobilní zařízení dovolující po vzájemném doteku (v podstatě se může jednat i o přiblížení obou zařízení na centimetr) připojení a vstup na síť. Jaké to do budoucna přinese problémy, je myslím zřejmé. Zabezpečení takto dělané WiFi sítě s takto špičkovou technologií se ovšem týká i samotného obytného prostoru, a to už dostáváme k bezpečnostním kamerám či zámkům snímající otisk prstu.


Foto: Devolo

Devolo dLAN 200 AVmini Starter (1.350 Kč) slouží k vytvoření sítě dvou počítačů nebo počítače a dalšího zařízení (např. herní konzole, síťové tiskárny či NAS) přes elektrické vedení 230 V. Zvládá až 200 Mb/s při délce až 300 metrů. Systém nabízí celou řadu dalších zařízení např. i pro USB.

Silové rozvody jako doplněk

Elektrická síť se dá využít i pro datový přenos a v praxi to vypadá tak, že příslušný adaptér zastrčíte do jedné zásuvky a další tam, kde potřebujete vyvést druhý signál, typicky typu Ethernet (dělá se ale i USB), a tudíž napojit další zařízení. Ne vždy je to ale takto jednoduché a záleží na konkrétním uspořádání rozvodu vaší elektrické sítě. Někdy se takovýmto systémům říká Power Ethernet či Power LAN.

Pro domácí potřeby, zvláště pokud bydlíte například v domě se železobetonovým stropem, kde není natažen ethernetový kabel, lze také elektrickou síť s 230 volty využít pro přemostění, takže vám vznikne jedna lokální ethernetová síť. Takovýto způsob propojení ostatně nabízí i pro svůj systém inteligentních elektroinstalací iNELS (Elko EP), který 230 V využívá i jinak k čemuž se ještě dostaneme v jiném článku.

V každém případě, a teď už mluvím obecně, berte propojení přes silovou síť s 230 V vždy jen jako doplňkové a rozhodně nikoli základní řešení. Nicméně mohou nastat situace, kdy to může být způsob rozumně jediný.

BRAND24


Foto: ZyXEL

Zyxel WHD6215 (4 510 Kč) je určen pro bezdrátové propojení audio video zařízení s konektorem HDMI na televizor. Může například jít o počítač, či Blu-ray přehrávač.

Doplňující specializované bezdrátové sítě


Foto: ELAN

Chytrou elektroinstalaci a na ní napojená zařízení můžete ovládat přes telefon nebo tablet (Elko EP iNELS Home Control pro Android).

Jsou několika druhů a typicky se používají pro přímé propojení televizoru s typicky stolním počítačem. V praxi jde opět o přenesení pracovní plochy na televizor, takže se jim někdy říká i „bezdrátové HDMI“. Od takovéhoto systému se očekává to samé, tedy přenos nekomprimovaného Full HD obrazu současně s až osmikanálovým, opět nekomprimovaným, zvukem. Nejde o opravdové sítě, pouze účelové propojení dvou zařízení a zmiňuji je jen pro úplnost. V praxi jde sice nejčastěji o Intel WiDi, resp. WiFi Miracast, ale jsou tu i další vyspělejší sítě pracující nejen na frekvenci 5 GHz. Tady funguje WHDI (Wireless Home Digital Interface) a dovoluje rychlost přenosu až 3 Gb/s na vzdálenost 30m.

Zajímavý je systém WiGig (Wireless Gigabit Alliance) využívající volného nelicencovaného pásma 60 GHz, který zvládá až 7 Gb/s. Třetím a posledním o kterém se zmíním, je WirelessHD pracující opět na 60 GHz s dosahem zhruba 10 m při maximální rychlosti 28 Gb/s. Tady už přenesete opravdu cokoliv, nejen prostou pracovní plochu o rozlišení HD Ready či Full HD, ale třeba i rozlišení UHD nebo-li 4k. Prostě to nejlepší rozlišení televizního a počítačového obrazu, které se v současnosti v některých zemích nabízí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář a redaktor DigiZone.cz věnující se novodobému digitálnímu světu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).