Více

Český rozhlas v digitální době a bez analogové nostalgie

Nově zvolený generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral odprezentoval zamýšlené změny ve vedení této instituce. Žádná revoluce se nekoná, což je vlastně dobře.

Po měsíci ve funkci odtajnil nový generální ředitel Českého rozhlasu organizační strukturu a své nové spolupracovníky. Vlastně staronové. Většinou, kromě tajemného ekonomického šéfa a stejně tajemného „seniorního právníka“, jsou jeho nejbližšími lidi z rozhlasu. Zpráva je to dobrá i špatná. Dobrá pro všechny, kteří se obávali neřízené kreativity a následné vzpoury, kterou nabízeli Zavoralovi konkurenti.

K TÉMATU: Analýza kandidátských projektů finalistů volby generálního ředitele ČRo

Zavoralův postup je vcelku logický. Rozhlas je zvláštní místo. Dějiny po něm obvykle dusaly v holinkách, a tak on sám je opatrný na jakékoliv vnitřní revoluce. Pokud někdo tedy očekával personální revoluci ihned, patrně bude zklamán. Kromě „snad trochu překvapivého“ odchodu Tomáše Kollarczyka se žádná jiná překvapení nedějí.

PSALI JSME: René Zavoral oznámil zamýšlené změny ve struktuře Českého rozhlasu

Možná mimo Evu Hazdrovou-Kopeckou, která kandidovala proti Zavoralovi na generální ředitelku rozhlasu a která se po něm stane novou šéfkou programu. Její úkol bude poněkud nevděčný, totiž oprášit stanici Dvojka a Vltava. Jak tyto stanice udělat atraktivními pro mladou klipovou generaci a přitom neodradit tradiční posluchače? Inu, to bude chtít velkého kreativního ducha. Nejsložitější bude přesvědčit stávající vedení Vltavy, aby zásadně změnilo charakter z jukeboxu vážné hudby pro pár tisíc stárnoucích posluchačů na stanici typu Arte, přinášející kulturní obsahy v celé šíři, a to i inovativními formami. Jinak je lepší posílat stávajícím posluchačům cédéčka. Vyjde to levněji než vysílání.

Zpravodajství povede Jan Pokorný st. Upřímně řečeno, nikoho jiného si dnes na tom místě představit neumím. Rozhlasový profesionál každým coulem bude ale čelit potřebě prosadit pravdivost a objektivitu (a to i proti duchu aktuální politické korektnosti, jak pravila ve svém kandidátském projektu Eva Hazdrová-Kopecká), bezpříznakové zpravodajství, které si nebude plést zprávu s komentářem a nebude pouze opisovat z novin či přebírat informace nekriticky pouze ze západních agentur. Které bude pestré a vyvážené co do témat. Které nebude líně pragocentrické, ignorující Budějovice, Olomouc či Brno. Které bude poctivé a pracovité.

Stejně jako si neumím představit, kdo by mohl v předdigitalizační době nahradit technického ředitele Karla Zýku. Zýka rozběhl DABovou digitalizaci i proti původním záměrům Duhana. Ví, že budoucnost přináší víc výzev a příležitostí než rizik.

Ani Jan Menger, který kromě šéfování regionům bude vcelku očekávatelně dělat Zavoralovi dvojku, není novinkou.

Stejně jako bývalý generální ředitel Českého rozhlasu z dob dělení federace a generální ředitel televize Premiéra Jiří Mejstřík, doteď na pozici šéfa výroby. Hovory o víně je třeba pěstovat.

Trochu překvapivé je ale setrvání Alexandra Píchy na pozici šéfa nových médií. Migrace na nový redakční systém se táhne, peníze se utrácejí za externí firmy a výsledky nikde. Inovativní obsah ani experimentální aplikace v oblasti multimédií neexistují a pokud existovaly, byly soukromou akcí, a ne redakční politikou. Snad ještě není všem dnům změn konec.

Velmi nadějná je změna na postu ředitele stanice Plus, kterou povede bývalý ředitel centra vysílání Ondřej Nováček. Z neuralgického pohrobka „štvavé vysílačky“ Svobodné Evropy má stanice poprvé šanci se stát moderní, vyváženou a přitom velmi autoritativní publicistickou stanicí. Stanicí, která nebude elitářská jako dosud, nebude stranit konzervativnímu katolicismu a nevnímat jeho okrajovou roli v české společnosti. Stanicí, která nebude vytvářet propagandu, ale bude pouze reflektovat šíři názorů ve společnosti na aktuální témata. Která bude přinášet názory od anarchistů a autonomních socialistů po občanské konzervativce a zastánce monarchismu. Od příznivců větší integrace EU po příznivce odchodu z unie. Od vítačů uprchlíků po jejich odpůrce. Od internacionalistů po nacionalisty. V proporcích, které dle Kodexu určují průzkumy veřejného mínění, a nikoliv kolektivní groupthink redakce. Všechny tyto názory totiž legitimně tvoří demokratickou pestrost české politické scény, rámovanou či omezenou pouze zákony. Všechny tyto názory musí přinášet i médium veřejné služby. Koncesionářské poplatky platí jak komunisté, tak antikomunisté. A žít spolu musíme v míru. Opravdu platí slova nové programové ředitelky, že pluralita názorů je základním pilířem demokratické společnosti a veřejnoprávní rozhlas je povinen ji zajistit.

Samozřejmě se asi nedá čekat, že by všichni velcí šéfové na svých místech vydrželi celých šest let, ale tento způsob rezervované kontinuity je zřejmě tím, co rozhlas v tuto chvíli potřebuje. Po emotivně turbulentních dobách panování Petera Duhana, o jejichž důsledcích a následcích asi zatím mnoho nevíme (a už snad ani vědět nechceme), je načase rozhlas začít usazovat a místo permanentních personálních změn a emotivních rozhodnutí začít řešit posluchače a jeho potřeby.

letni_akce

K TÉMATU: Rada Českého rozhlasu zvolila Reného Zavorala generálním ředitelem

Doba je k médiím veřejné služby nesmírně kritická a Český rozhlas byl vždy kotvou veřejné služby. Není tak ctižádostivý ani extrémně dynamický jako Česká televize, a to může být jeho výhoda. Při revizi rozhodnutí týkajících se internetových stanic a při kreativním použití nových technologií může být rozhlas i médiem budoucnosti. Je mobilní, technologicky vyspělý a snad v něm zůstalo dost nadšenců na to, aby dokázal přejít do plně digitální éry a nefňukal po vkusu a estetice analogové doby.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 2. 2016 10:09

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+