Více

Česká televize dostala v Domažlicích za uši

AKTUALIZOVÁNO Týden před vypnutím analogového televizního vysílání uspořádala Česká televize na Městském úřadu v Domažlicích tiskovou konferenci. Kromě novinářů na čtvrteční odpoledne sezvala také starosty okolních obcí a místní zastupitele, aby je ještě naposledy informovala o tom, co znamená vypnutí analogu a jak si mají diváci zachovat pozemní příjem televize. Diskuse se ale místy zvrhla ve velkou kritiku ČT, byť ze značné části neoprávněnou.

Co se vlastně stane

Pro mnohé to bude nošení dříví do lesa, ale pojďme si pro jistotu zopakovat, co že se to o půlnoci z pátku 31. srpna na sobotu 1. září na Domažlicku stane. Přestane vysílat analogová ČT 1, ČT 2 a televize Nova z vysílače Vraní vrch, ale všechny tyto programy diváci můžou pozemně naladit v digitálním multiplexu, který vysílá rovněž z Vraního vrchu už od loňského listopadu (s Novou od Vánoc). Všichni, co jsou závislí na televizním signálu z Vraního vrchu, si tedy budou muset pořídit set-top-box pro digitální příjem, případně tyto tři programy naladit analogově z jiného vysílače, nebo přejít na jiný typ příjmu televize (kabel, satelit, IPTV).

Domažlice - Ulička

Vypnutí analogu se netýká televize Prima, která z Vraního vrchu analogově nevysílá, ale využívá jeden malý analogový vysílač přímo v Domažlicích. Prima ani žádné další televizní stanice zatím na Domažlicku digitálně nevysílají a v dohledné době se k tomu ani nechystají. Aby měli diváci jasno, že se vypínání analogového vysílání týká právě jich, zařadila Česká televize do obou analogových programů z Vraního vrchu speciální piktogram složený ze čtyř šedivých čtverečků, umístěných v pravém dolním rohu obrazovky. Jenom z Vraního vrchu pak lze také sledovat ve vysílání ČT a Novy speciální informační spoty k ukončení analogového vysílání na Domažlicku.

Vůbec jste nás neinformovali!

Pokud by předchozí dva odstavce znali všichni účastníci čtvrteční tiskové konference v Domažlicích, ušetřili by si plíce i nervy. Jak se ale ukázalo přímo na místě, informovanost občanů není tak skvělá, jak se může na první pohled znát. Značně rozčílení pak byli starostové obcí na samé hranici příjmu digitálního vysílání z Vraního vrchu, kterým Radiokomunikace a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) měřením potvrdily, že úroveň i intenzita digitálního signálu je u nich mizivá. Stěžovali si na ni třeba starostové Bělé nad Radbuzou, Klenčí pod Čerchovem nebo Všerub. Všechny tři obce se nachází v problematických oblastech, kde se signál z Vraního vrchu nedá naladit, nebo se to daří jen s obtížemi.

Starosta městyse Klenčí Karel Smutný si například stěžoval, že po vypnutí analogového vysílání z Vraního vrchu nebude v obci možné naladit z tohoto vysílače ani digitální vysílání. Platíme koncesionářské poplatky, ale televizi nebudeme moci sledovat, rozčílil se na zástupce České televize. Řada obyvatel podle něj přechází na satelitní příjem televize, ale ne každý si může tuto alternativu dovolit. Starosta Bělé nad Radbuzou Libor Picka zase uvedl, že polovina obce nemůže naladit digitální vysílání z Vraního vrchu, část přijímá analogový signál z tohoto vysílače a část z plzeňského Krašova, přičemž pod hrozbou vypnutí analogového vysílání teď domácnosti houfně skupují satelitní komplety.

Vraní vrch celkový pohled

Co máme říct občanům?

Lidi mi montují ošklivé satelity na obecní řadovky a já nevím, jestli mám nechat za sto tisíc rekonstruovat společné televizní antény, když na nich stejně digitální vysílání nepůjde, prohlásil Picka. Zástupkyně obce Všeruby zase chtěla vědět, jak Radiokomunikace a ČTÚ zařídí, aby digitální signál z Vraního vrchu přijímalo více než 15 procent domácností, které ho podle oficiálního měření mohou naladit dnes. Když je v zákoně napsané, že Česká televize má vysílat pro 95 procent obyvatel, jak chcete docílit toho, aby ho chytalo dalších 80 procent domácností u nás ve Všerubech? zeptala se. Technický ředitel ČT Rudolf Pop ji ale vyvedl z omylu: ČT sice má ze zákona pokrývat svým signálem 95 procent obyvatel, ale ne jednotlivých obcí, nýbrž celé republiky.

My si ale vůbec nechceme hrát na tato čísla a budeme se snažit zajistit signál pro maximální počet diváků, prohlásil Pop. Podle vedoucího projektu digitalizace ČT Pavla Hanuše je ale problematické stavět pozemní digitální vysílače pro všechny odlehlé obce: V některých místech by bylo lepší přejít na alternativní příjem digitální televize, hlavně na satelit. Tak to udělali třeba v Británii, kde všechny televize, které vysílají na určitém území pozemně, musí být povinně i na satelitu, aby se nedalo říct, že nejsou dostupné úplně pro všechny. Proti tomu ale představitelé obcí z Domažlicka namítali, že satelitní komplety jsou oproti set-top-boxu pro příjem zemské digitální televize příliš drahé.

Na satelit nemáme, přijdeme o televizi?

Satelit stojí deset tisíc korun a to si nemůže dovolit každý, prohlásila zastupitelka z obce Všeruby. Šéf projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš ji ale poopravil. Satelitní příjem programů České televize lze podle něj pořídit za prvotní náklady od 2 300 korun včetně přijímače, satelitní paraboly, dekódovací karty a aktivačního poplatku. Skutečně si myslím, že satelitní příjem je vhodný tam, kde z různých důvodů není možné zavést zemský digitální signál. ČT musí ze zákona vysílat pozemně pro 95 procent obyvatel České republiky, ale komerční televize jen pro 70 procent, upozornil. Všichni ostatní se mohou ke kompletní programové nabídce dostat právě přes satelit.

Upřesnění Pavla Hanuše k jeho výroku o ceně satelitních kompletů

Pavel Hanuš 100
Z článku o semináři v Domažlicích není patrné, čeho se týká zmiňovaná cena satelitního přijímače.Takže buď jsem se vyjádřil nepřesně (záznam nemám k dispozici, takže to nemůžu ověřit) a nebo jsem nebyl přesně pochopen. Každopádně je asi třeba tuto informaci vyjasnit. Primárně jsem reagoval na konstatování , že přijímač pro satelit stojí cca 10 000 Kč a odpověděl jsem, že cena může být významně nižší, třeba i 2 300 Kč. Tak tomu skutečně je. Na trhu je i komplet s kartou a přijímačem s podporou češtiny, nízkošumovým konvertorem, parabolou 60 cm a kartou pro příjem ČT 1, ČT 2, ČT 24 a ČT 4 Sport bez časového omezení, která se aktivuje speciálním kódem.Cena kompletu je k dnešnímu dni cca 2500 Kč bez daně, tedy 2990 Kč s daní. Vlastní přístroj stojí cca 2 340 Kč s DPH. Je pravdou, že v kontextu článku není správnou cenou 2 300, ale 2 990 Kč. ČT se dlouhodobě snaží jednat s distributory o snížení cen karet a satelitních kompletů pro programy ČT na minimální úroveň blízkou režijním nákladům. Zdá se, že jednání jsou na dobré cestě a že pro programy České televize budou takové nabídky k dispozici. Uvedený příklad to ostatně dokazuje. Potíž je samozřejmě v tom, že ČT nemůže zaručit příjem všech terestrických programů a tedy i komerčních za podobných podmínek. Cesta k takovému řešení by se otevřela pouze v případě existence národní satelitní platformy. Tedy povinného satelitního vysílání terestrických programů, pokud nezaručují alespoň 95 až 98-procentní pokrytí populace terestricky. To však vyžaduje legislativní změny. Podobné opatření přijala například i Velká Británie.

Že zájem o satelitní příjem televize mezi diváky na Chodsku roste, potvrzuje i místní prodejce set-top-boxů David Rácz. V posledních měsících jsem zaznamenal zvýšenou poptávku po satelitních kompletech. Hlavně proto, že přes satelit jde naladit všechny programy včetně Primy, která na Domažlicku digitálně nevysílá a v analogu ji naladí jen zlomek diváků, vysvětluje. Největší zájem o satelit mají obyvatelé menších obcí, vzdálenějších od vysílače Vraní vrch a v zákrytu, kde nelze zachytit zemský digitální signál. Překvapivě vysoký zájem je ale také třeba z Nemanic, pro které Radiokomunikace před třemi měsíci zprovoznily zemský digitální opakovač, a jsou tedy stoprocentně pokryty pozemním signálem.

Obraz není kvalitní, stěžují si diváci

Právě z Nemanic ale pocházel divák, který si na tiskové konferenci stěžoval na kvalitu zemského digitálního signálu. Když je hezky a slunečno, všechno jde v pořádku. Jakmile ale prší nebo je větrno, obraz se zasekne a zůstane zamrzlý třeba i osm hodin v kuse. Co s tím budete dělat? ptal se. Podle Davida Rácze ale v Nemanicích žádný takový problém s kvalitou signálu není, a pokud se vyskytuje, pak jde spíš o problém na straně příjmové antény: Mnoho lidí mi telefonuje, že digitální vysílání nenaladí a nebo že je špatné. Většinou ale špatně zapojili anténu a v drtivé většině případů jde o opravdu marginální záležitost, kterou jde během chvilky odstranit.

Co také zaznělo v Domažlicích

Rudolf Pop 100
Rudolf Pop, technický ředitel České televize: Dostali jsme se do fáze, kdy bychom si už měli říkat otevřeně celou pravdu o digitálním vysílání, že to není jenom o lepším obrazu a zvuku, jak se píše v každé příručce. Je to také o výměně antén, úpravách společných antén, o kostičkování a zamrzání obrazu.

Zajímavá byla i výměna názorů mezi obyvatelkou Všerub, která tvrdila, že po vypnutí analogového vysílání z Vraního vrchu bude moci televizi pozemně přijímat jenom 15 procent domácností, které naladí digitální signál z Vraního vrchu. Nakonec se ale ukázalo, že většina obyvatel Všerub přijímá analogovou televizi z úplně jiných vysílačů než z Vraního vrchu – například z Krašova, Kdyně nebo České Kubice, a to včetně televize Prima, která z Vraního vrchu nevysílá. Obyvatelé Všerub ale nabyli dojmu, že když se bude na Domažlicku vypínat analogové vysílání, týká se to úplně všech vysílačů v regionu, a tudíž ti, co nechytí digitální vysílání z Vraního vrchu, o televizní signál definitivně přijdou.

Kauza koncesionářské poplatky

Asi největší nevoli mezi přítomnými vyvolala odpověď na otázku, zda musí platit koncesionářský poplatek České televizi, když po vypnutí analogového vysílání nebudou moci přijímat digitální signál z Vraního vrchu. Legislativně to je ošetřeno tak, že se platí poplatek za přijímač. Vy se tomu smějete, ale tak to stanovuje zákon a schválili to poslanci, které jste si zvolili, prohlásil mluvčí ČT Martin Krafl. Věc se má ještě trochu jinak: poplatek musí platit každá domácnost, která je napojená na elektrický rozvod. Oproštěna od platby je pak ta domácnost nebo fyzická či právnická osoba, která zašle ČT čestné prohlášení, že nevlastní televizní přijímač. Faktem ale je, že poplatek se platit musí, i když divák ČT naladit nemůže.

A ještě jinak: poplatek musí platit i ti, kteří si platí některou z nabídek satelitní, kabelové nebo IP televize. Koncesionářský poplatek totiž není součástí těchto měsíčních plateb operátorovi služby. O tom se ale v Domažlicích už radši nikdo nezmiňoval. Co naopak přišlo na přetřes, byla finišující státní informační kampaň v podání společnosti Liberal Consulting. Jeden z občanů si stěžoval na infohlídky, které nyní objíždí všechny obce na Domažlicku a dávají stařenkám vyplňovat dotazníky o digitálním vysílání. Copak tomu ty babky rozumí? Těm je potřeba jednoduše vysvětlit, co mají udělat, aby se mohly dál dívat na televizi, prohlásil. Proti tomu zástupkyně obce Koloveč realizátora kampaně pochválila za besedu, kterou uspořádal v její obci.

Starým lidem je třeba všechno vysvětlovat

Že se přechází na digitální vysílání, není chyba nikoho z nás. Starým lidem je ale třeba všechno neustále vysvětlovat a radit, protože nejsou tak informovaní a sběhlí jako mladí. Nevím, jak jinak by se to dalo vyřešit. Budeme se muset spolehnout na to, že jim s televizí pomůžou jejich děti, uvedla zastupitelka z Kolovče. Také vedoucí projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš předpokládá, že pokud u některé věkové skupiny nastane s vypínáním analogového vysílání problém, pak to budou zejména starší diváci. My se tu scházíme v době, kdy se ta nejrizikovější skupina, která čítá asi třicet procent domácností, teprve začíná zajímat o to, co se bude dít, a všechno nechává na poslední chvíli, řekl Hanuš.

Česká televize proto chystá na poslední týden analogového vysílání intenzivnější informační kampaň ve svých zpravodajských pořadech. V pátek se máme sejít s ředitelem zpravodajství Zdeňkem Šámalem, abychom si upřesnili, jakým způsobem budeme tuto věc komunikovat ve zpravodajství. A také se chceme domluvit na formě, jakou tomu dáme v poslední den analogového vysílání, v pátek 31. srpna, v Událostech a také ve zprávách z regionů, uvedl technický ředitel ČT Rudolf Pop. Veškeré informace k přechodu na digitální vysílání na Domažlicku ČT také shrnuje na internetové stránce www.digict.cz a na teletextu ČT 1 na straně 650.

Anketa

Je podle vás informační kampaň na Domažlicku dostatečná?

142 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 9. 2007 11:08

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+