Hlavní navigace

Budoucnost televizního vysílání v zemích Visegrádské čtyřky

12. 9. 2016
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Jan Potůček
V polské Wroclawi se ve dnech 8. a 9. září uskutečnil seminář na téma frekvenční politiky a spektrálního inženýrství za účasti předních evropských odborníků a manažerů z této oblasti.

Přednášeli odborníci z ITU, Evropského komunikačního byra, německého operátora a vládních agentur jednotlivých zemí. Záměrem workshopu bylo prezentovat, diskutovat a navrhovat řešení pro budoucí vysílání a mobilní sítě, doručování audio- a videoobsahu veřejnosti, stejně jako zvýraznění potenciálu budoucí politiky kmitočtového spektra a inženýrského potenciálu. Seminář pod heslem Perspektivy zemského vysílání a mobilních sítí se zabýval i vývojem technologií sdílení spektra a aplikací v širokopásmových sítích. 

Úvodní slovo přednesl profesor Luiz DaSilva z Trinity College z irského Dublinu. Základní myšlenkou jeho přednášky bylo, že tradiční pojetí exkluzivního přidělování a užívání kmitočtových pásem jak v civilní, tak i vojenské oblasti je v současné době zvyšujících se nároků na spektrum neudržitelné. Budoucností je sdílení nejenom kmitočtů, ale i infrastruktury nebo obojího mezi jednotlivými operátory.

Spektrum pro zemskou digitální televizi

Přechod z analogového vysílání na digitální byl v minulých letech v Evropě úspěšně dokončen, pásmo 800 MHz (TV kanály 61–69) ve většině zemí je již využíváno mobilními službami LTE. V rámci bloku o UHF spektru pro mobilní broadband a/nebo broadcasting zdůraznil Dr. Sami z EBU nezastupitelnou úlohu lineárního televizního vysílání pro 100 milionů domácností Evropy, i když media veřejné služby, kteří jsou členy EBU, poskytují i časově posunuté a hybridní služby (HbbTV) na více platformách.

Zemské digitální vysílání (DTT) v bezplatné formě (FTA) je v současné době pro diváka nákladově nejvýhodnější zejména s ohledem na celostátní pokrytí, nízké náklady na pořízení přijímacích zařízení a zlomku nákladů na sítě na jednoho diváka. UHF pásmo je jediné, které je celosvětově harmonizované pro terestrické vysílání (s výjimkou USA) s tím, že například Finsko pro DTT používá i III. pásmo VHF a v Rusku je stále několik činných vysílačů v pásmu VHF I pro analogové šíření.

Sociálně ekonomické výhody digitální dividendy připomněl Daniel Gueorgiev z GSMA – GSM Asociace, Nadace pro rozvoj mobilních služeb. Otázkám sdílení kmitočtů a aplikacím širokopásmových služeb ve venkovských oblastech se věnoval Andrew Stirling z britské firmy Larkhill Consultancy. Budování kmitočtových „superdálnic“ vyžaduje další kapacitu. Navázal tak na úvodní slovo profesora DaSilvy, že klíčem je flexibilnější sdílení spektra různými službami. Jedná se zejména o využití tzv. „bílých míst“ – White Spaces (WS) v televizním spektru v místech, kde nedojde k rušení ani jedné ze služeb (obvykle TV a Wi-Fi buňky).

Konference poskytla možnost srovnání vývoje a situace v zemích Visegrádské čtyřky a jejich sousedů a z celoevropského pohledu.

Česká republika

Jako první vystoupil zástupce Českých Radiokomunikací František Smejkal z útvaru regulace operátora a zároveň člen expertní skupiny pro rozvoj digitálního televizního vysílání při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Její předseda Pavel Dvořák se z účasti na sympoziu omluvil. Smejkal představil rozvojové plány pro přechod České republiky na nový vysílací standard DVB-T2. Uvedl, že opuštěním pásma 700 MHz dojde v ČR ke ztrátě 30 % spektra s dopadem na některé multiplexy až o polovinu. Dle schválené Strategie přechodu bude přechod v ČR řízen postupně přes dočasné přechodové sítě až do 1. února 2021, kdy předběžně dojde k vypnutí stávajícího DVB-T. Soukromí provozovatelé vysílání nenajdou v těchto přechodových sítích prostor pro jejich HD vysílání.

František Smejkal uvedl i předpokládané náklady tohoto přechodu v rozsahu 30–40 mil. eur. Vzhledem k tomu, že se jedná o vynucený přechod, předpokládá subvenci ze strany orgánů Evropské unie. Na to zazněl dotaz z pléna, že EU politika je neposkytovat podobné dotace a jak má ČR tento proces vyjednaný. Prozatím se jedná pouze o začátek jednání, dopověděl Smejkal.

Na dotaz, proč má v ČR lineární televize takový úspěch v počtu šedesáti procent domácností, uvedl, že hlavní příčinu spatřuje v tom, že volné-bezplatné vysílání je u nás jedničkou. Smejkal také na další otázky z pléna doplnil, že České Radiokomunikace připravily testování přijímacích zařízení (TV a STB), a pokud budou kompatibilní, výrobci/dovozci na nich budou oprávněni použít značku DVB-T2/HEVC. Testování již začalo a výsledky by měly být souhrnně publikovány ještě v tomto měsíci.

Německo

Podrobnější pohled na situaci ohledně přechodu na DVB-T2 v Německu nabídl zástupce operátora Ronald Lorenz ze společnosti Media Broadcast. Německá strategie vychází ze situace plánování stávajícího DVB-T. Základním předpokladem bylo postavit robustní sítě pro příjem na vnitřní anténu, případně pro mobilní příjem, jako konkurenci silné kabelové sítě. Z toho vycházely i použité parametry: 16 QAM, kódová rychlost 2/3, dlouhý ochranný interval, což v důsledku znamenalo umístění pouze 4 programů v SD kvalitě s celkovým bitovým tokem 18–22 Mb/s. I proto budoucí DVB-T2 sítě budou též muset zachovat větší robustnost.

Fáze 1 pilotního projektu byla zahájena 31. května 2016. Multiplex vysílá na německém území ze 38 vysílačů a jako doplněk k DVB-T vysílání nabízí šest programů v HD 1080p (sedmá pozice je zatím volná) s celkovým datovým tokem 27 Mb/s a parametry 32kFFT, modulací 64 QAM, kódovým poměrem GI 2/3. Migrace na DVB-T2 by v Německu měla proběhnout ve čtyřech fázích v rámci předem určených ostrůvků. Bude se týkat šesti stovek vysílačů na sto šedesáti místech a dojde k téměř třem stovkám přeladění.

Komunikace přechodu by podle Lorenze měla probíhat metodou „přes noc“, kterou charakterizoval souslovím „single shot“. Jen omezeně bude pro veřejnoprávní službu krátké období simulcastu. Zahájit by se mělo v březnu příštího roku v oblasti Mnichova, je plánováno celkem 6 multiplexů s 35–40 programy v kvalitě FullHD 1080p. V rámci otázek od účastníků semináře pan Lorenz vysvětlil, že volné (FTA) programy budou pouze pro veřejnoprávní službu ARD/ZDF a programy komerčních subjektů budou placené. Uvažuje se o částce 5,70 eur/měsíc, což by vzhledem ke kvalitě HD mělo být pro uživatele stále atraktivní, a to i vzhledem k tomu, že freenet jako německý ISP poskytovatel, do jehož skupiny Media Broadcast patří, má připraveny DVB-T2 set-top boxy v ceně 45 eur.


Autor: Jan Potůček

Z prezentace Ronalda Lorenze

Slovensko

Milan Mizera ze slovenského Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb (RÚ) se kromě obecných principů licencování kmitočtů a jejich aukcí zmínil o problému opuštění 700MHz pásma ve prospěch pohyblivých/mobilních služeb. SR má 4 vrstvy DVB-T, z nichž 3 jsou právě v tomto pásmu, a navíc licence k nim jsou uděleny až do roku 2029.

Jejich odejmutí legálním provozovatelům z moci úřední je těžko představitelné, a tak budoucnost tohoto pásma se bude muset řešit až po konečném rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. K právě probíhajícím testům UHDTV v DVB-T2 na 6. kanále ve III. VHF pásmu řekl, že se této myšlenky sice ještě nevzdali, ale tyto testy by neměly být přeceňovány.


Autor: Jan Potůček

Milan Mizera

Polsko

Technologické aspekty transformace kmitočtů v pásmu 700 MHz v Polsku nejsou vzhledem k tomu, že provozují jen 4 multiplexy v MPEG-4, určující. Použití tohoto pásma pro širokopásmové mobilní služby je však závislé na jejich používání v Bělorusku a zejména na dosažení dohody s Ruskem. Právník polského Komunikačního úřadu ale zmínil další právní a legislativní problémy spojené se stávajícím dvojím licencováním komerčních vysílatelů, kde je podmínkou mít telekomunikační a vysílací licenci. Podmínky pro odnětí licence jsou pevně dány a v případě odnětí licencí v 800MHz pásmu to trvalo 4 roky. Je otázkou, jak splnit očekávané rozhodnutí Evropského parlamentu ode dneška do roku 2020 a jak to bude s podporou státu.


Autor: Jan Potůček

Z prezentace polských zástupců úřadu pro elektronickou komunikaci

Maďarsko

Základní strategií maďarského Úřadu pro media a informační komunikace je v souladu s regulací EU podpora mobilního užití spektra, sdílení různými službami, zajištění TV a rozhlasového vysílání pro občany a systémů PPDR (ochrana veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom) v součinnosti se zaváděním nových technologií. Službu PPDR v Maďarsku od roku 2006 přeskupili do pásma 380/385 – 390/395 MHz, a proto se chtějí v rámci EU soustředit na to, aby ji mohli v tomto pásmu používat, i když Doporučení EU směřují kmitočty spojené s ochranou veřejnosti právě do pásma 700 MHz. Uvolnění 700MHz pásma od televizních služeb plánují k datu 5. září 2020.

Blok o pásmu 700 MHz a transformaci sítí byl uzavřen z pohledu mobilního operátora, v tomto případě skupiny Orange. Paní Halina Urugi nejprve představila původem francouzskou skupinu Orange, která provozuje své sítě nejenom v některých zemích Evropy (kromě Francie například v Polsku, Rumunsku, Španělsku i na Slovensku), ale v dalších 18 afrických státech. Uvolnění pásma 700 MHz je již v některých zemích pevně naplánováno (Německo, Francie 2019), v některých mimoevropských zemích je již mobilní/pohyblivá širokopásmová služba poskytována (Austrálie, Nový Zéland, Bolívie).

Poslední analýzy ukazují, že co nejrychlejší zavedení a využívání mobilního broadbandu bude přinášet v těchto celosvětově harmonizovaných pásmech největší užitek. K tomu směřuje také připravovaný návrh pro rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady zavazující členské státy EU uvolnit pásmo 700 MHz již k datu 30. 6. 2020. Schválená Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání v ČR předpokládá, že proces přechodu na standard DVB-T2 bude ukončen synchronním vypnutím všech stávajících sítí DVB-T v termínu, který je předběžně stanoven podle usnesení vlády na 1. února 2021, avšak v souladu s tímto Rozhodnutím EU, které má být schváleno v průběhu letošního roku, nebo počátkem roku příštího. Paní Urugi upozornila, že možnosti oddálení jsou jen z kvalifikovaných důvodů, mezi které patří například nedořešení koordinačních otázek se sousedními nečlenskými zeměmi, což se týká i Polska nebo Slovenska.

Spektrum pro digitální rozhlas a sítě

Na historická pásma CCIR pro FM analogové vysílání rozhlasu není v současné době vyvíjen tlak od jiných služeb, jako je tomu v případě televizního vysílání. Kmitočty pro DAB byly celoevropsky rozděleny již v roce 1995 ve VHF pásmu a L-pásmu. Ukončením analogového televizního vysílání bylo též ukončeno vysílání televize ve III. pásmu VHF a v této oblasti spektra proto nedochází ke kolizím. 

Graham Dixon, ředitel rozhlasu Evropské vysílací unie, uvedl přednosti digitálního rozhlasu před použitím mobilních dat při poslechu rozhlasového vysílání, které je stále v Evropě populární (85 % Evropanů poslouchá rádio v průměru 2,5 hodiny denně). Za současného stavu zpoplatnění datových služeb prakticky u všech evropských operátorů by to pro každého jednotlivého posluchače znamenalo příplatek za data ve výši 480 eur ročně. Jsou zde ale i další důvody pro větší rozšíření DABu: univerzální dosah, žádné předplatné, možnosti dalších inovací a technické kreativity, zobrazení dat statických snímků a propojení s ostatním digitálním světem.

V Evropě se digitální rozhlas již plně etabloval ve Velké Británii (32 mil. posluchačů/týden) se značným komerčním příjmem, ve Francii, Dánsku, Norsku, Švýcarsku. Digital Radio v oblasti Londýna poskytuje národní vysílání rozhlasu i z jiných zemí. V roce 2017 budou ve Velké Británii stanovena kritéria přechodu z analogového na digitální vysílání. Mezi státy s rozvíjejícím se digitálním rozhlasovým vysíláním patří i Polsko, kde je pokryto 55 % populace, Česko pro další rozvoj potřebuje vytvořit legislativu.

V Polsku si jejich Rada pro vysílání nechala vypracovat studii o způsobu příjmu, ze které vyplynulo, že 31 % Poláků poslouchá přes mobilní telefony, 44 % v autě a 6 % přes internet. V souvislosti se stále vzrůstajícími požadavky na rozhlasové kmitočty nezbývá než jít cestou digitalizace, i když 64 % obyvatel není na DAB připraveno a ani nechce koupit přijímače. Tyto údaje jsou rozpracovány v Zelené knize DABu, která samozřejmě nenahradí rozvojovou strategii rozhlasového vysílání, kterou nikdo zatím neurčil.

Norsko bude prvním státem v Evropě, který vypne FM vysílání 11. 1. 2017, i když poměr mezi posluchači DAB/FM nápadně připomínal brexit: 52/48. Proto se v Norsku výsledkům tohoto výzkumu říká fmexit. Pro podporu přechodu bude DAB zaveden do 300 tunelů, společnost LG do telefonů Stylus 2 zabuduje digitální přijímač DAB, a tak se tento telefon stane prvním DABphonem na světě. DAB bude mít lepší pokrytí než mobilní sítě 3G a roční náklady poklesnou o 2 mil. norských korun, i když budou provozovat místo 3 FM vysílačů 14 vysílačů v DAB.

Situace v Německu s digitálním rozhlasem je a byla mnohem složitější. Jednou ano, podruhé ne, aby zas bylo ano. První start DAB vysílání zahájila společnost Media Broadcast v roce 1995, kdy nebyly na trhu přijímače. V roce 2009 byla ukončena státní podpora tomuto způsobu vysílání, současně v roce 2008 skončilo vysílání v systému DMB a došlo k politickému rozhodnutí podpory DVB-H. V roce 2011 došlo k restartu v systému DAB+. Dnes je v provozu 350 vysílačů o výkonu 10 kW. Bylo ukončeno šíření v L pásmu v roce 2015. Je využita jedna vrstva ve VHF pásmu v souladu s výsledky kmitočtové konference GE06. V lednu 2016 bylo pokryto 90 % území Německa s populací 95 %, přitom příjem na vnitřní anténu má 72 % obyvatel. Celostátně je zajištěna distribuce minimálně 8 programů s tím, že optimální počet programů je 16. Veřejnoprávní rozhlas ARD je velice optimistický a chce jít digitální budoucnosti vstříc. V současně době se přeplánovává VHF pásmo na 2 celostátní a 2 regionální multiplexy.

Interference mobilních služeb do televizních pásem

V dalších blocích věnovaných všeobecným postupům v managementu spektra, které řídil Čeněk Pavelka z Českého metrologického institutu, shrnul Dr. Haim Mazar, hostující profesor na Xihua Univerzitě v provincii Sečuán v Číně, závěry Světové radiokomunikační konference WRC 2015 a zmínil jejich kontroverznost zejména s ohledem na interference z širokopásmových mobilních služeb do televizních pásem. Těmto otázkám byly věnovány i další bloky o softwarových nástrojích používaných v kmitočtovém inženýrství a obvykle poskytovaných jako open source bezplatně.


Autor: Jan Potůček

Moderátor Čeněk Pavelka (vpravo), vedoucí oddělení kmitočtového inženýrství Českého metrologického institutu, a Martin Roztočil, ředitel vnějších vztahů společnosti Digital Broadcasting.

V současné době prudkého rozvoje požadavků na kmitočtová pásma je nutno pro sdílení a studie kompatibility různých systémů používat nové metody a tomu odpovídající softwarové nástroje. Vývojem se zabývá Evropský komunikační úřad se sídlem v Dánsku, jakož i polský NIT, který poskytuje nástroje pro analýzu kognitivního rádia a „bílých míst“ (WS) i v oblasti televizního pásma.

BRAND24

V závěru konference byla probrána nová kmitočtová pásma pro sítě 5. generace, budoucí nové technologie pro mobilní broadband, sdílení spektra v pásmu 28 GHz mezi sítěmi 5G a pevnou satelitní službou v tzv. Ka-pásmu. Možnosti využití databáze „bílých míst“ (WS) pro mobilní zařízení zazněly v samém konci semináře.

Současný vývoj technologií má velký vliv na chování společnosti, nové technologie se rychle vyvíjejí a technologický pokrok často předbíhá legislativní a regulatorní zkušenost. Taková situace vyžaduje přizpůsobení nových technologií, a to jak na vysílacích, tak i na přijímacích místech a nový přístup při formulaci politiky spektra.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Je dlouhodobě činný v oblasti elektronických medií, působil dlouhá léta na zajišťování mezinárodních přenosů a šíření televizních programů telekomunikačními sítěmi.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).