Více

Budoucnost kabelovek je v propojení DVB-C a IPTV, říká Antonín Král z nangu.TV

Bez zpětného kanálu a poskytování interaktivních služeb se kabelové společnosti už neobejdou, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz ředitel nangu.TV Antonín Král.

IPTV je nejmladší digitální televizní platformou a zároveň jedinou, která umožňuje interaktivitu. Přesto je v porovnání s pozemním vysíláním, satelitem nebo klasickou kabelovkou nejméně využívaná. Proč?

Je to především technologický problém. Kabelové televize mají oproti IPTV náskok minimálně deset let, protože analogové kabelové rozvody se začaly budovat bezprostředně po revoluci, ale do těch nejste schopen dodat interaktivitu. A ta dnes rozhoduje. Služby jako Network PVR, Time Shift a podobné jsou tím, co dnes prodává a co mají uživatelé rádi. Bude to asi ještě chvíli trvat, ale myslím, že technologie na principu IPTV vyhrají, ať už půjde o hybridní řešení, nebo čisté IPTV. Ono je to v podstatě jedno. Dnes vidíme jednoznačný trend v upgradu digitálních kabelových sítí DVB-C doplněním zpětného IP kanálu, nebo případně zavádění samotného IPTV, ať už jde o Fiber to home, nebo ADSL a jiných technologií.

Mají vůbec diváci ponětí o tom, že existují televizní služby se zpětným kanálem? Není IPTV tak trošku popelkou proto, že se nedokáže marketingově prodat?

Máte asi pravdu, že velká část problému tkví v tom, že některým zákazníkům trvalo tři až čtyři roky, než zjistili, že prostřednictvím svého operátora mohou nahrávat hned z několika programů najednou na společné síťové úložiště a k takto nahranému obsahu se kdykoli vrátit. Částečně je to možná proto, že operátoři, kteří začali nabízet IPTV, předtím poskytovali pouze datové a možná i hlasové služby, ale s poskytováním televize nemají zkušenosti. Nevěděli tedy, jak s ní mají pracovat a teprve se to učí. Zjišťují, že někde musí nakoupit filmy a musí mít práva k poskytování obsahu, což samo o sobě není nijak triviální. Rok nebo dva jim mohlo trvat, než do svojí nabídky dostali rozumný obsah, a teď se ho učí nabízet zákazníkům. Je to ale tak trochu i úloha nás jako výrobců a vás novinářů, abychom ukázali lidem, že to technologicky funguje a jde jen o to se tuto novou službu naučit používat.

Říkáte, že technologická možnost tady je, ale přece jenom ne každý je v dosahu sítě, přes kterou lze přijímat IPTV. Není Česká republika v penetraci sítí IPTV trochu pozadu oproti jiným zemím?

Když se budeme bavit poměrově v množství zákazníků vůči velikosti trhu, jsme na tom docela dobře. V absolutních číslech samozřejmě existují mnohem větší trhy. Francie, Německo nebo Británie jsou v tomto ohledu o řád před námi. Další velmi rozvinuté trhy jsou třeba Portugalsko a Španělsko. Ale z pohledu procentuální penetrace na tom nejsme tak špatně. A bude se to dál zvyšovat v závislosti na tom, jak bude mizet analogová kabelová televize. V letošním roce vidíme obrovský nárůst počtu požadavků na IP služby a jejich infrastrukturu. Myslím si, že do jednoho roku nebo dvou let to ještě s trhem zahýbe.

Ale máme opravdu dostatečnou penetraci sítí, přes které lze IPTV přijímat? Ministerstvo průmyslu a obchodu to už začalo řešit prostřednictvím projektu Digitální Česko, chce rozšířit optické připojení přímo do domácností, které je u nás zatím v plenkách.

Optika až do domu je tak trochu hudbou budoucnosti. Dnes se objevuje jen na větších sídlištích, kde je to ekonomicky únosné. Já bydlím na vesnici a nečekám, že by se ke mně optika někdy dostala. Nepřipadám si v tom ale opožděně vůči zbytku Evropy.

Když tedy bydlíte na vesnici, můžete tam přijímat IPTV?

Mohl bych, protože mám konektivitu od O2, ale protože nemám televizi, nepřijímám ji.

Většina malých obcí a vesnic nemá kabelové sítě, lidé se dostanou maximálně k ADSL od O2, takže mohou přijímat O2TV po metalickém kabelu. Což je tak trošku medvědí služba pro IPTV, protože když chce zákazník souběžně sledovat televizi a surfovat po internetu, jedno nebo druhé mu nejde.

Když Telefónica začínala s O2TV, byl trh s IPTV u nás pole neorané a nejen u nás. V okolních státech IPTV nebylo nebo mělo problémy. Určitě tedy udělala velkou práci v edukaci trhu, vysvětlila, k čemu vlastně IPTV je. Jejich řešení má problémy v omezené šířce pásma. Myslím, že pro Telefóniku nebo obecně pro tento druh služeb dává smysl hybridizace sítí. Je to trochu úkrok stranou, třeba pro ADSL přípojky, kde ADSL použijete jako zpětný kanál pro dodání interaktivních služeb a on demand streamování, ale doručení živého streamu se děje přes nějaký jiný kanál. V tomto případě to nemusí být digitální kabelová síť DVB-C, ale třeba DVB-T nebo DVB-S. Na konci ale nemůže být „hloupý“ set-top-box, který neumí pracovat se zpětným kanálem, nýbrž hybridní, který umí pracovat s IPTV. Jenže když Telefónica začínala, nemohla se spoléhat na DVB-T. A předpokládám, že z politických důvodů nechtěla jít do DVB-S.

Říkáte, že budoucnost je v hybridních sítích. Spousta kabelových společností už nyní řeší, jakým způsobem nabídnout zákazníkům zpětný kanál a služby typu video on demand. Je ono hybridní řešení, kdy vedle sebe budou existovat dvě vrstvy – DVB-C a IPTV – pro kabelovky jediné možné, nebo zůstanou i kabelovky bez zpětného kanálu? A jaká by byla v jejich případě životnost bez interaktivních služeb?

To je těžká otázka, chcete po mě nějakou predikci trhu. Určitě zůstanou lokality, kde bude analogová kabelovka a dožije tam. Z našeho pohledu bych tomu dával tak tři roky, více ne. Zákazníci se začínají učit, že pokud mají za něco platit, měly by mu poskytované služby dávat i nějakou přidanou hodnotu. Hodně se nám zvedá penetrace tzv. OTT služeb, což jsou streamy služeb, do kterých není nijak zapojen operátor. Nejznámější je asi YouTube, důležitější jsou služby typu Netflix, Love Film a podobně, které přinášejí komerční službu typu Video On Demand přes internetové spojení. Lidé si je budou vyžadovat, a pro jejich příjem budou muset mít doma IP konektivitu. Logicky to tedy povede k hybridizaci sítě.

Pro kabelového operátora, speciálně pak pro toho, který už investoval do digitalizace sítě, to ale nebude znamenat, že by se musel zcela zbavovat DVB-C. Může použít dostupnou technologii, DOCSIS 3.0 pro poskytování nelineárních služeb přes IP kanál. A klasické DVB-C pro přenos živého obsahu všem zákazníkům v jeden okamžik. A nebo, a to dnes vidíme už také poměrně dost často, se kabelový operátor při rekonstrukci analogové kabelové sítě z devadesátých let rozhodne původní kabeláž kompletně nahradit optikou až do domu, tedy čistým IPTV.

Má pak vůbec ještě smysl zachovávat digitální kabelové sítě DVB-C?

Určitě. Obě technologie mohou velmi dobře koexistovat vedle sebe. Pokud jste jako kabelový operátor významně investoval do digitalizace svojí sítě, budete se snažit prodloužit životnost DVB-C. Pokud jste na té síti schopen pustit DOCSIS 3.0, přidáte nelineární služby navíc vedle stávající sítě DVB-C. Ale budoucnost asi patří čistým sítím IP.

Takže kdybych chtěl budovat zcela novou kabelovou síť, asi by bylo lepší začít rovnou s IPTV a nejít do DVB-C.

Pokud byste budoval novou kabelovku, asi bych tomu už neříkal kabelovka, ale ISP, a všechno bych řešil přes IP. Vůbec bych se nezabýval koaxiálními kabely a DVB-C. Jedině pokud by se mělo jednat čistě o televizní službu, pak DVB-C vyjde levněji.

Spojení DVB-C a IPTV si žádá speciální hybridní set-top-box. Jaký typ a od jakého výrobce využíváte?

Na trhu je několik typů přijímačů od několika výrobců. Buď to jsou klasické firmy jako Motorola, nebo méně známá řešení. My se snažíme přinášet ty méně známá i od menších firem,
třeba IP4TV. Ta sice u nás není tolik využívaná, ale třeba v sousedním Německu má poměrně slušnou penetraci. Postupně se daří trh posouvat k určité standardizaci, i když bohužel ne typu ITU nebo EBU, kdy DVB část je víceméně všude stejná. IP část a integrační prostředí set-top-boxu je často specifické pro konkrétního výrobce. Snažíme se ale zveřejňovat naše rozhraní a další informace, aby je mohli výrobci set-top-boxů využít a integrovat do platforem, kde působíme. Jsme tedy otevřeni ko výrobcům, kteří přijdou odněkud zvenku. Takovou diskusi máme například s výrobcem Kaon. Je také vidět, že se sjednocuje prostředí jednotlivých set-top-boxů. V dnešní době existují de facto tři druhy boxů: linuxový, pro Microsoft Media Room a postavený na OS Android. Do toho lze dodat aplikaci, která přináší přístup k videotéce konkrétního operátora.

Jsou tyto přijímače dražší než klasické kabelové nebo IP set-top-boxy? Jak moc?

Většinou se přidání jednoho tuneru navíc projeví v přirážce 20 nebo 30 dolarů. IP set-top-box jsme schopni pořizovat v řádu 70 až 100 dolarů, hybridní vyjde na 110 až 130 dolarů u základních řad.

Co konkrétně jako nangu.TV děláte pro kabelové operátory, kteří chtějí využít i platformu IPTV? Dejme tomu, že vlastním kabelovku a chci po vás, abyste mi zařídili hybridní řešení se zpětným kanálem.

nangu.TV je výrobcem kompletní platformy a řešení pro IP televizi. Z našeho pohledu je hybridní nasazení jenom jiná metoda, jak dodat živý kanál do set-top-boxu. Operátorovi přinášíme jednak backendovou část, což jsou servery, které řeší věci, jako je byznys logika, propojení se systémy operátora, fakturování služeb, atd., a potom správu set-top-boxů a aplikací, které na nich fungují. nangu.TV je specifické v tom, že řeší i samotný streaming. Už když tato společnost vznikala, vedle streamování obsahu zavedla i jeho ukládání, takže ho dokáže posléze nabídnout jako Video On Demand v dalších službách, jako je Time Shift nebo Network PVR, apod. A podporuje různá koncová zařízení, ať už jde o čistý IP set-top-box, nebo hybridní box, mobilní zařízení jako iPad, iPhone a další mobilní telefony, Smart televize, či počítač přes webový browser. Nejde jen o volně přístupné streamy, které jsou zadarmo, ale jsme schopni dodat i řešení pro placený obsah. Pro ochranu obsahu využíváme řešení od známých firem, která už prošla auditem u filmových studií (např. SecureMedia nebo Verimatrix).

Proč by si vlastně divák měl pořizovat přípojku IPTV, když chytré televizory nabízejí Video On Demand (VoD) zdarma po připojení na internet, kde je těchto služeb hned několik?

Protože operátor má určitou specifickou přidanou hodnotu a opravdové VoD nikdo zadarmo neposkytuje. Má vztah se zákazníkem, dokáže mu nabídnout speciální obsah, ke kterému by se divák jinak nedostal. Ale je to i o kvalitě nabízeného obsahu z hlediska rozlišení obrazu a datového toku. Prostřednictvím operátora se dostanete ke kvalitnímu HD obsahu, což z Internetu ještě dost dlouho nepůjde. A pak je tu i otázka videa na vyžádání, hlavně z pohledu filmů a jejich prodeje. To je v podstatě hodně velký problém, protože většina nabídek VoD od operátorů není až tak zajímavá. Speciálně pokud vezmu velké agregátory, jako je Netflix ve Spojených státech, jde o služby, které v budoucnosti v podstatě vytlačí VoD z operátorského byznysu. Operátor ale pořád může dělat takové věci, jako je Network PVR, kterou nadnárodní společnost bude dělat těžko, protože jí v tom brání legislativní problémy, musí znát lokální trh a dává smysl jen ve chvíli, kdy jste blízko koncovému zákazníkovi. Ale právě tohle je typ služeb, o kterém si myslím, že si ho zákazníci cení nejvíc a důvod, proč by si měli pořídit IPTV nebo hybridní přípojku ke kabelové televizi.

Dobře, ale obsah si můžu klidně nahrávat sám přímo z televize a pak si ho zase přehrát, aniž bych k tomu potřeboval IPTV operátora.

Sice jsem schopen na televizi nahrávat na připojené USB to, co mi běží v televizi živě, ale až na pár výjimek několika geeků není nikdo schopen doma nahrávat ze 100 nebo 250 kanálů paralelně. Nedávalo by to smysl, proč byste si kvůli tomu doma stavěl diskové pole, které by to bylo schopno dělat? Operátor je ale schopen takovou službu dodat a postarat se o ni. Pro zákazníka to znamená změnu přístupu k televiznímu vysílání, už to není jen lineární služba. Může se rozhodnout, zda se na nějaký obsah bude dívat, kdy on chce, a ne, kdy mu to diktuje programové schéma dané televize.

Obrovský úspěch mají služby typu Time Shift, které divákům umožňují zpětně zhlédnout pořady, které jim doporučí jejich známí, ale televize je už odvysílala. Částečně tuto službu suplují videoarchivy televizí, ale ne vždy a ne na všech kanálech. Je sice pěkné mít něco jako archiv České televize, ale zároveň je vidět, že uživatelé jsou ve své podstatě „líní“ v něm něco hledat. Nemyslím to negativně, ale televizi vnímají jako cosi, co ovládají doma z gauče a nechtějí při tom moc přemýšlet. Požadují jednoduchost a přímočarost.

Další přidanou hodnotou set-top-boxu a IP platformy je jejich konzistentnost. U chytrých televizorů je problém, že vám nabízejí určitou sadu aplikací, která je dost roztříštěná a lidé se v ní ztrácejí. Kdežto když máte set-top-box, který má jedno prostředí, vyznáte se v něm. Hodně operátorů se domlouvá s televizemi a zpřístupňuje jejich archiv napřímo, takže ani nemusíte chodit na web ČT, ale použijete nějakou podslužbu IPTV, v tom samém rozhraní, ale nemusíte opustit prostředí televize.

A přes operátora se tedy můžu k archivu ČT dostat i v HD kvalitě, kdežto na internetu ne.

Přesně tak.

Slyšel jsem, že UPC jako největší kabelový operátor u nás uvažuje o tom, že by svoji síť „hybridizovala“. Podílíte se na tom?

S UPC nemáme příliš mnoho vztahů, spolupracujeme spíše na drobných věcech. Je to velmi významný globální hráč, takže u něj tento vývoj běží separátně a in-house. Má vlastní projekt Horizon, který na konci minulého roku spustila v pilotním provozu v Holandsku. Dá se předpokládat, že přijde i do České republiky. UPC tedy jde vlastní cestou.

S jakými kabelovými společnostmi u nás tedy spolupracujete na vývoji hybridního řešení DVB-C a IPTV?

Jde o většinu významných hráčů, jako třeba Rio Media, Self servis, v jednání jsme s dalšími společnostmi. Ale spolupracujeme i s operátory IPTV, jako je Netbox, Aim, Poda, v podstatě i s Telefónikou. Na české poměry jde o velké operátory, kteří jsou zároveň dost progresivní.

A všem těmto společnostem dodáváte hybridní set-top-boxy?

Ne, je to mix. Operátorům jako je Netbox dává primárně smysl jít jenom cestou IP boxů, protože nabízejí optiku až do domu. Ale pro operátory typu Rio Media nebo AIM je hybridní řešení zajímavé, protože skoupili menší kabelové sítě a potřebují je propojit s IP platformou. Většinou tito operátoři berou set-top-boxy od nás, ale někteří si je připravují a zajišťují sami. Obvykle jde o firmy, které mají nějaké dlouhodobější vztahy s jejich výrobci. Typické to je třeba v Polsku, kde také působíme.

Kolik set-top-boxů přes vás „proteče“ k operátorům? Myslím tedy těch hybridních.

Řádově malé jednotky tisíců, zatím to je v plenkách. Společně s čistými IP boxy to jsou větší desítky až stovky tisíc. Hybridních je tak do pěti procent z celkového počtu. Letos operátoři zatím ještě plánují přechody a upgrady sítí, hledají technické řešení. Ti hodně rychlí nasadí v druhé polovině letošního roku pilotní provoz, ale většina spíš až v příštím roce. Produkční nasazení nastane až tak za rok. V IPTV sítích to samozřejmě funguje už několik let.

Zmínil jste Polsko, kde nangu.TV rovněž působí. Když porovnáte český trh s jinými zeměmi Evropy, jsme ve vývoji hybridních sítí stejně daleko, nebo zaostáváme?

nangu.TV se snaží být aktivní v celé Evropě a blízkém okolí. Naše zákazníky najdete v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Gruzii, Švýcarsku. Teď se snažíme být hodně aktivní v Německu, na Ukrajině a podobných trzích, i na Balkáně. Máme ale reference i ve Spojených arabských emirátech, ale to jsou takové specifické instalace. Pokud bych srovnal stav českého trhu s okolními zeměmi, z pohledu střední a východní Evropy jsme poměrně rozvinutý trh. Společně se Slovenskem jsme na špici. Polsko je také poměrně daleko, ale teprve teď tam začíná konsolidace trhu. Najdete tam několik velkých operátorů, kteří buď něco zkouší, nebo mají vlastní IPTV platformy, ale menší operátoři ne. Vznikají tam spíše velkoobchodní modely pro IPTV.

Poměrně rozvinutým trhem je Rusko, tam je hodně zákazníků i instalací. Vzniklo tam několik lokálních firem, které si samy vyvíjejí set-top-boxy. Z téhle oblasti pochází i box Dune HD, který se u nás prodává jako media centrum. V západní Evropě je IPTV v podstatě standard, trh je tam o půl nebo tři čtvrtě roku před námi. Hodně se tam řeší aplikace pro mobilní zařízení, zejména tablety. To se daří i u nás, v tomto směru nejsme nijak pozadu.

IPTV má v současné době asi pět procent českých domácností. Jak by mohla stoupnout jeho penetrace po zavedení hybridních sítí u kabelových společností?

Pokud se na to podíváme pohledem potenciálního počtu zákazníků, kteří by mohli mít přístup k této službě, řekl bych, že ve výhledu nejbližších čtyř let se to bude rovnat počtu domácností s připojením k Internetu. Kdo bude mít Internet, bude moci mít i nějakou verzi IPTV. Je to jednoduše dáno tím, že hybridní služba může být zhybridizovaná i se satelitem, jako to teď řešíme na nějakých jiných trzích, a pak je vlastně pokrytí samotným televizním signálem stoprocentní a záleží na tom, kde všude dokážu dostat zpětný kanál. Před osmi lety se dělaly pokusy s mobilními telefony připojenými k síti GPRS, ale tohle není správná cesta. Může to zafungovat s technologiemi typu LTE, jejichž vyšší konektivita bude použitelná pro streamování videa. Myslím si, že IPTV má dnes malou penetraci díky tomu, že se za něj počítá jen čisté řešení IP platformy. Když do toho započítáme i hybridní kabelové sítě, myslím si, že během roku se dostaneme na 20 nebo 25 procent a pak to poroste ještě dál.

Takže IPTV může porazit klasickou kabelovou televizi a možná i satelit, který má penetraci přes 30 procent?

Klidně ano. Pokud přidané hodnoty tohoto řešení přesvědčí uživatele k tomu, že mají investovat něco navíc do tohoto připojení.

Takže bude hlavně záviset na marketingových schopnostech operátorů.

V podstatě ano. Záleží na tom, zda se povede zákazníkům vysvětlit, jakou pro ně má tato služba hodnotu a že ji mají chtít.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Máte nebo uvažujete o pořízení IPTV?

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 4. 2012 23:30

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+