Více

Bizár sněmovního jednání a Jandákův hlas rozumu

K úvahám o tom, zda nejde o skrytou kameru, vedlo poslední jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny.

Jak jinak si vysvětlit to, proč se poslanci, kteří mají rozhodovat o mediální legislativě, tak spektakulárně veřejně znemožňují? Těžko říci. Poslední schůze to ukázala až bolestně. Představa předsedy výboru Martina Komárka (ANO), že se ministr Daniel Herman (KDU-ČSL) bude odpovídat z toho, co ministerstvo připravuje či nepřipravuje, aktivistce Haně Marvanové (ex US-DEU), je bizarní. Bývalá politička a její sdružení Svobodu médiím totiž měly původně být hlavními účinkujícími tohoto jednání.

Na volebním (mediálním) výboru bývá zvykem dávat slovo odborné veřejnosti, což je v pořádku. Zejména nejnovější složení výboru ukazuje, že poslanci jsou spíše nepoučení laici a občas potřebují dovzdělat v mediálním právu či upřesnit příliš skryté souvislosti. Ale proč předseda výboru dává už po několikáté prakticky neomezený prostor Marvanové a jejímu spolku, těžko říct. Netuší to kupodivu ani jeho straničtí kolegové.

Kdo touží po německém modelu

Přitom „depolitizační“ návrh novely zákona o ČT a ČRo, který Marvanová tak vehementně prosazuje, se týká pouze změn voleb do rad na takzvaný německý model – tedy že radní již nebudou navrhovat občanská sdružení a volit Sněmovna, ale že je bude přímo nominovat skupinka vyvolených institucí, církví a nevládních neziskových organizací, z nichž většina je napojena na vládní granty. Proč po této změně Marvanová tak usilovně touží, netuším. Snad jedině, že by na tom měla osobní zájem.

I sami Němci totiž uvažují o odstoupení od tohoto modelu, protože zjistili, že je nefunkční a zakládá na korupční prostředí. To, že „německý“ model voleb do rad měla i Makedonie, jejíž televize minulý týden zkrachovala, netřeba zmiňovat. Marvanová se snaží marně. Její novelu žádná ze stran nechce, protože je za a) špatná v samotné logice, za b) vede k erozi rovné parlamentní demokracie vnášením elitářských výhod pro „šlechtu“ takzvané občanské společnosti, za c) hrozí skrytým ovlivňováním chodu médií radními, vystupujícími jako velvyslanci svých institucí. Netouží po ní ani televize či rozhlas.

Bez ministra to nepůjde

Jediný, kdo se drze otázal Marvanové na její záhadné snažení, byl Vítězslav Jandák (ČSSD), kterého zajímalo, co se děje tak strašného v mediálním vesmíru, co je třeba napravit. Inu, neděje se nic, jen si předseda výboru patrně potřebuje udělat čárku, že za jeho předsedování se změnil alespoň jeden mediální zákon. Že to byl právě on, kdo se snažil. Nezmění se nic, byť rozvrat Rady je to nejjednodušší. Daniel Herman, samozřejmě, nepřišel. Poslanci schválili moudrý návrh Miroslavy Němcové (ODS), že dokud nepřijde, nebude se tato lobbystická předloha projednávat.

Přišel ale ředitel České televize Dvořák, který byl povolán, aby vysvětlil usnesení vysílací rady o tom, že Česká televize porušila zákon tím, že před 22 hodinou odvysílala film Kobry a užovky, v němž se vyskytují vulgarismy. Bohužel, předseda volebního výboru Komárek nepochopil, jak funguje velká vysílací rada. Nepochopil, že je to ústřední správní úřad, který vykonává státní správu. Jako takový je nezávislý a není jemu ani Sněmovně podřízen. Jako vnitrostátní regulační orgán dle evropské směrnice nesmí Rada přijímat pokyny od jakéhokoli jiného subjektu ve vztahu k výkonu úkolů.

Sprostě se prostě mluvit nebude

Poslanec se má právo vyjadřovat k práci RRTV pouze jako občan. Jinak, pokud je aktivně legitimován, u soudu. A jelikož parlament jako jakýkoliv orgán veřejné moci může činit pouze to, co mu zákon umožňuje, nemůže řešit na výboru ani kvalitu rozhodování RRTV, zvát si její představitele „na kobereček“ a ti nejsou oprávněni hovořit o případech, které nejsou uzavřené a existuje pravděpodobnost, že by mohly skončit u soudu. Směrnice, vysílací zákon a správní řád Radě exaktně určuje, co dělat smí a co ne. Nesmyslem je i snaha povolit médiím, aby sprostě mluvit mohla. Ochrana mladistvých do 22 hodin je celoevropský mediálně regulační rámec. Už více než dvacet let.

Poslanecká neznalost se ukázala i při projednávání kauzy Prima a jejím informování o uprchlících. Stejně jako poslancům nenáleží komentovat vysílací radu, nemají ani právo komentovat možné porušení zákona vysílatelem dříve, než dojde k pravomocnému výroku Rady. Několikanásobné mediální prohlášení předsedy RRTV Ivana Krejčího k uprchlické vyváženosti Primy poněkud překvapilo všechny.

Teoreticky lze navrhnout předsedovi vlády jeho odvolání za zpochybnění jeho nestrannosti, nezávislosti a tím i zpochybnění nestrannosti Rady. V tom měl poslanec Kolovrátník (ANO) pravdu. Sněmovna ale neodebírá televizím licence. Naštěstí. I zde se hlasem rozumu ukázal být opět bývalý ministr kultury, poslanec Vítězslav Jandák, který upozornil na pokusy o omezování svobody slova a neváhal celou věc přirovnat k padesátým létům. Měl pravdu. Ale byl jediný.

widgety

Mediální svět přitom čekají jiné změny. Vyšla novela směrnice EU o poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu, začíná druhá etapa digitalizace DVB-T2, nastává čas legislativně umožnit digitalizaci rozhlasu v systému DAB+. To všechno ale zůstává neošetřeno a jakoby to poslanci ani nezaznamenali.

Nejnovější zasedání volebního výboru až tragicky ukázalo, jak to vypadá, když je některý z výborů chápán jako „bokovka“, protože o těch „velkých věcech“ se přece rozhoduje jinde. Volební výbor má ale odborně rozhodovat o legislativním prostředí pro průmysl, v němž se nejen točí miliardy, ale který ovlivňuje názory obyvatel země, jichž jsou poslanci představiteli.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 6. 2016 15:52

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+