Více

Pavel Balíček: Pro Český rozhlas je DVB-T dočasné řešení

Nejen programy České televize, ale také okruhy Českého rozhlasu naplní veřejnoprávní zemskou digitální síť 1, jejíž start se kvůli výběrovému řízení na technického operátora neustále posouvá. Jenže kolik posluchačů si ladí rozhlas přes televizní set-top-box? Podle Pavla Balíčka, zástupce ředitele úseku techniky ČRo a šéfa projektu digitalizace, by rozhlas nejraději vysílal samostatně ve formátu T-DAB. Tomu ale brání analogový kanál televize Nova na Bukové hoře v severních Čechách.

Český rozhlas začne vysílat ještě letos společně s Českou televizí v takzvaném veřejnoprávním multiplexu. Zatím to ale vypadá, že veškeré přípravy ohledně startu této digitální sítě obstarává ČT. Jak se do nich zapojuje rozhlas?

Na úvod bych rád uvedl, že Český rozhlas vysílá digitálně v DVB-T společně s Českou televizí v přechodné síti A, a to již od počátku řádného vysílání v říjnu 2005, a považuje se tak za průkopníka a spoluzakladatele digitálního vysílání u nás. Český rozhlas se také podílí na přípravě sítě pro veřejnoprávní multiplex, ale hlavní břemeno samozřejmě spočívá na České televizi, která je naším logickým partnerem. Během příprav, jak konfigurace této sítě, tak obecně celého Technického plánu přechodu (TPP), jsme se průběžně s televizí setkávali a konzultovali veškeré kroky. ČRo bude mít i zástupce ve výběrové komisi na technického operátora multiplexu. Naše představa je taková, že rozsah vysílání ČRo bude v podstatě stejný jako je v přechodném multiplexu A. Řešíme i technické záležitosti, jak do veřejnoprávního multiplexu dostat část datového toku vyčleněného ČRo. Spolupráce tedy probíhá, ale z naší strany rozhodně ne vůdčí.

Pavel Balíček

Jak budete dostávat svoje programy do veřejnoprávního multiplexu?

Pravděpodobně rozbočíme distribuci submultiplexu rozhlasových programů do centrálního head-endu pro stávající síť A a pro síť 1. Stejný obsah, který dáváme do sítě A, tedy půjde i do sítě 1.

A na primární vysílače půjde signál ze satelitu?

Nikoliv, to bude součástí řešení pozemské distribuce celého veřejnoprávního multiplexu na vysílače, buď ve spolupráci s operátorem multiplexu nebo třeba prostřednictvím Telefóniky O2 tak, jak to tato společnost dělá pro televizi už nyní.

Kdo zastupuje ČRo ve výběrové komisi na technického operátora veřejnoprávního multiplexu? A jak velké slovo budete mít při jeho výběru?

Zástupcem Českého rozhlasu v komisi jako jeden z jejích členů bude generální ředitel Václav Kasík, s podporou dalších odborníků zejména na veřejné zakázky nebo techniku. Nutno dodat, že v tomto případě nemáme nějaké speciální zájmy, které by měly kolidovat se zájmy ČT nebo nějakým způsobem zásadně ovlivnit ať už výběr operátora nebo skladbu sítě, kóty a podobně. Náš podíl na kapacitě multiplexu je zhruba desetiprocentní, takže váha naší role by tomu mohla odpovídat.

Není digitální vysílání prostřednictvím DVB-T pro rozhlas zbytečné? Notabene na 95 procentech území České republiky, jak to vyžaduje zákon po České televizi? Přece jenom přes set-top-box k televizi poslouchá rozhlas minimum lidí.

Kdybychom měli jiný způsob digitálního rozhlasového vysílání, tak bychom asi preferovali ten. Ostatně v dlouhodobé strategii ČRo je upřednostnění systému T-DAB (zemský digitální rozhlas, pozn.red.). Pokud by byl k dispozici T-DAB, asi bychom účast ve veřejnoprávním multiplexu DVB-T postupně omezovali. V současné době ale u nás není žádná jiná rozhlasová platforma k dispozici a přesto, že poslech rozhlasu přes televizi nebo přes set-top-box není asi zcela typický pro běžného rozhlasového posluchače, určitě existují cílové skupiny, které ho mohou preferovat. Například posluchači stanice ČRo Leonardo a zejména posluchači ČRo D-dur, kteří jsou ochotni poslouchat na jednom místě přes kvalitní reprosoustavu a mají set-top-box připojený k takové aparatuře.

Ale je to efektivní? Takových lidí bude asi příliš málo. Počítali jste si, jestli se vám takové vysílání vůbec vyplatí?

Z dlouhodobého pohledu počítáme s tím, že bychom v DVB-T ponechali programy, pro které je tento způsob příjmu vhodný. V současné době musíme ze zákona v multiplexu zopakovat všechny tři celoplošné stanice (ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava), a pak teprve můžeme přidat další doplňkové stanice. V budoucnu by měl být obsah multiplexu flexibilnější, aby se v něm objevily programy, které by víc cílily právě na stacionární posluchače. Na druhou stranu je pravda, že na trhu existují i přenosné bateriové nebo mobilní DVB-T přijímače s vlastní anténou a malou obrazovkou, které se dají použít buďto v autě nebo jinde, a takové použití připomíná i běžný příjem rozhlasu.

Budete tyto přijímače nějakým způsobem propagovat?

Ve chvíli, kdy bude najíždět veřejnoprávní multiplex, určitě s ČT propojíme propagaci tohoto vysílání. Ale přesná forma a obsah propagace zatím není dohodnuta.

Poslanecká mediální komise doporučila ČT, aby rozšířila zadání výběrového řízení na operátora veřejnoprávního multiplexu o vysílání v kompresním standardu MPEG-4. Co na to říká Český rozhlas?

Obecně kódování MPEG-2 nebo MPEG-4 souvisí s kódováním jednotlivých televizních programů v multiplexu. Samostatné audio kanály jsou zatím kódovány podle standardu MPEG-2 (resp. MPEG 1 – Layer II). Pro sítě DVB-T se obecně předpokládá u zvuku standard MPEG-2 nebo surround Dolby Digital (AC3). V tom případě by současné set-top-boxy byly kompatibilní s vysíláním rozhlasu ve veřejnoprávním multiplexu i s obrazem v MPEG-4. Druhá situace může nastat, pokud by ČT preferovala systém DVB-T2, který používá jiné modulační schéma ve vysokofrekvenční části. Tam by se samozřejmě všechny současné set-top-boxy musely vyměnit. Myslíme si, že začátek vysílání určitě proběhne ve standardním rozlišení v MPEG-2, pokud by ČT ve veřejnoprávním multiplexu přecházela do rozlišení HD nebo využívala kódování MPEG-4, pořád by v něm mohl být prostor pro MPEG-2 vysílání rozhlasu. Ale já věřím tomu, že ve chvíli, kdy Česká televize začne významně vysílat HDTV, rozhlas bude mít k dispozici svoji síť DAB pro digitální rozhlasové vysílání. Potom budeme moci veřejnoprávní multiplex DVB-T používat opravdu minoritně a postupně ho opustit, nebo snížit podíl rozhlasu v něm.

Jednáte o T-DAB s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) nebo Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV)? Dnes má proběhnout zasedání senátní mediální komise, které se má zabývat právě digitálním rozhlasovým vysíláním v systému T-DAB.

Jednání probíhají, Český rozhlas po souhlasném stanovisku zástupců RRTV znovu potvrdil svůj zájem o síť T-DAB (bloky 12C a 12D, ev. alternativní dočasné jiné bloky ve III. televizním pásmu) s tím, že východiskem by bylo vysílání v Praze. Čekáme, kdy ČTÚ jako správce kmitočtového spektra předloží plán uvolnění příslušných rádiových kmitočtů pro T-DAB. Máme již několik let na ČTU podanou žádost o přidělení kmitočtů v tomto pásmu, zatím bohužel bez odpovědi nebo nějakého kladného vyjádření. Ve všech kolech připomínkového řízení k Technickému plánu přechodu (TPP), nebo kdykoli se setkáme při jednání s předsedou Rady ČTÚ nebo pracovníky odboru kmitočtového spektra ČTÚ, se neustále ptáme, co se stane s 12. televizním kanálem, na kterém by měl DAB vysílat, a obecně s III. pásmem. Bohužel jsme moc daleko nepokročili, zatím se na ČTÚ systémem T-DAB konkrétně nezabývají.

Přitom televize Nova, která 12. kanál blokuje analogovým vysíláním z Bukové hory v severních Čechách, měla tento kanál opustit už letos. Teď se v návrhu TPP objevil termín srpen 2010. S německou stranou se vyjednala výjimka, ale i oni chtěli, abychom ukončili vysílání na 12. kanále, protože ruší jejich digitální rozhlas v systému DAB.

Já to uvádím ve své prezentaci, která zazní na konferenci IIR – Digitální televize příští týden. Již od roku 1995 se ví, že Wiesbadenská dohoda (CEPT Wi95) přidělila systému DAB v České republice bloky 12C a 12D. Od této doby nebyla schopna žádná regulační autorita zajistit, aby se 12. kanál uvolnil pro rozhlas. My to neustále připomínáme od počátku vzniku koncepce digitalizace a TPP. To, že dnes vysílá digitální síť A, která obsahuje i televizi Nova, z Bukové hory s výkonem 100kW, bylo také jedním z kroků, který byl motivován snahou vypnout analogový 12. televizní kanál. Domažlický Vraní vrch a Buková hora byly poslední vysílače základní sítě, které využívaly 12. kanál a blokovaly spuštění digitálního rozhlasu v systému DAB.

Domažlice jsou vypnuté od loňského roku, Buková hora měla přijít na řadu letos…

Technický plán přechodu zatím neprošel vládou, televize Nova se k němu doposud nepřihlásila, takže ČTÚ tvrdí, že nemá žádnou možnost s tím něco dělat. A jestliže se televize Nova přihlásí k TPP, v dokumentu je termín srpen 2010. Bude jenom na nich, zda tento termín předsunou na dřívější datum. Přiznám se, že nevím, co by mohl ČRo udělat víc pro to, aby byl ten termín byl zkrácen.

Nechcete mezitím začít vysílat v systému DAB v jiných lokalitách? Už dnes by se dala pokrýt celá Morava.

To je pravda. My si ale myslíme, že Praha je ideální pro začátek vysílání, protože to je největší populace, která se dá pokrýt z jednoho vysílače. Navíc je to oblast s relativně velkou kupní silou, takže se dá předpokládat, že náběh posluchačů by tam mohl být zajímavý. Například stanice ČRo 4 – Rádio Wave by mohla být tahákem a motivací pro mladé posluchače ke koupi DAB přijímače. Domníváme se, že Praha je správné místo pro začátek. Jestliže by kmitočtová situace byla taková, že bychom dostali k dispozici síť DAB pro celé území, určitě bychom připravili postupný náběh sítě, byl by vypsán tendr na operátora sítě a věřím tomu, že i ostatní regiony by následovaly poměrně rychle. Začít bychom ale chtěli v Praze a ve středních Čechách.

Tam jste si ostatně už vysílání prostřednictvím DAB vyzkoušeli. Společnost Teleko teď zkouší DAB v Plzni, kde šíří program křesťanského Rádia Prohlas a několika stanic ČRo, a dokonce zkoušela i modernější systém DAB+.

Teleko toho dělá pro DAB hodně, např. se snaží získat povolení pro experimentální vysílání DAB na jeden nebo dva měsíce tohoto roku v Praze, takže bychom si ho mohli vyzkoušet znovu. U formátu DAB+ je podobný problém jako se zemským digitálním televizním vysíláním ve standardu MPEG-4, na trhu dnes není dostatek přijímačů. Z tří set známých „dabovských“ rozhlasových přijímačů jich spolehlivě přijímá DAB+ pouze pět. Dalších deset by ho mohlo přijímat po úpravě firmwaru. DAB+ je ale určitě perspektivní a zajímavá technologie pro budoucnost, do jednoho multiplexu by se takto mohlo vejít přes dvacet rozhlasových programů. To by už byl zajímavý výběr, pokud by taková síť vysílala celostátně.

Ve veřejnoprávním multiplexu DVB-T budou vysílat stejné programy rozhlasu, které nyní naladí diváci přechodné digitální sítě A. Počítáte s nějakými dalšími?

Ve veřejnoprávním multiplexu DVB-T spíše ne, protože ČT určitě bude potřebovat využít pro vlastní potřebu každých 100kbit/s, aby se zlepšila kvalita jednotlivých video kanálů. Domnívám se, že ČT by asi byla proti tomu, aby ČRo rozšiřoval svůj záběr bitového toku. ČRo dlouhodobě plánuje spíše snižovat podíl ve veřejnoprávním multiplexu. Pokud by se podařilo rozvolnit povinnost ČRo zařadit do digitální sítě i celoplošné analogové stanice, které jsou dostupné všude ve VKV, tak by mohlo dojít k nějaké změně. Ale domnívám se, že pro letošní rok, tzn. pro první půlrok náběhu multiplexu veřejné služby, nepočítáme s žádnou změnou v rozsahu programu, jaký je znám.

Pokud vím, rozhlas plánuje novou stanici mluveného slova na dlouhých vlnách. Ta se v digitální podobě neobjeví?

Jde spíše o kompilát mluveného slova vysílaný na dlouhé vlně, v současnosti ve fázi detailní rozpracované úvahy a předpříprav. Možná by mohla být dostupná v nějaké digitální síti, je to ale spíš otázka pro generálního či programového ředitele Českého rozhlasu, zatím jsme o tom nijak nediskutovali.

Vyloženě digitálními programy jsou ČRo Leonardo, ČRo D-dur a ČRo Rádio Česko. Všechny dohromady dlouhodobě vykazují poslechovost 10 tisíc posluchačů denně. Považujete tento výsledek za úspěch? A jaké poslechovosti by měly tyto stanice dosáhnout při celoplošném pokrytí veřejnoprávního multiplexu?

To je spíš otázka na marketing. Je pravda, že v případě těchto programů možná stejně velký počet posluchačů vykazuje i internetový poslech, který není započítaný v čísle vykazovaném Radio projektem. Zejména stanice ČRo – Leonardo je možná přes internet sledovanější než přes digitální síť A. Počet posluchačů v tomto případě asi není tolik směrodatný, jde spíš o to, že vůbec existují nové veřejnoprávní projekty, které mají potenciál přilákat posluchače k pořízení nové technologie příjmu. Nehledě na to, že pokud se budou programy umisťovat na více distribučních platforem, ať už digitálních nebo analogových, ztrácí smysl potom rozlišovat, kdo je jakým způsobem přijímá.

Nové programy ČRo vlastně vysílají také prostřednictvím kabelových rozvodů. Týká se jich také podmínka „must carry“, tedy povinné zařazování do programové nabídky? V současné době je to tak, že všechny pozemně šířené televizní stanice, chytitelné v dané lokalitě, musí kabelový operátor povinně zařadit do nejzákladnější omezené programové nabídky.

Přesná definice tohoto principu je v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání, zjednodušeně pro veřejnoprávní média jde o všechny programy (analogové i digitální), které jsou přijímatelné běžným přijímacím zařízením v místě rozvodu. Z našeho pohledu tedy i nové digitální stanice mají být zařazeny do takové nabídky.

To znamená, že Leonardo, D-dur a Rádio Česko, ale i Rádio Wave by měli šířit všichni kabeloví operátoři všude?

Ano. A to jak v analogových, tak digitálních sítích.

Což se asi vždy a všude neděje.

Nevím, jestli se to děje všude, ale u těch velkých sítí to tak je. UPC šíří programy ČRo včetně digitálních stanic i v analogové nabídce.

Děláte si kontrolu menších operátorů?

Ne. Záleží na tom, co se dozvíme od posluchačů, a pokud bychom měli odezvu, že nějaká významná kabelovka by nebyla ochotna zařadit naše programy, tak bychom to řešili. Existuje určitá dohoda s UPC a s Českou asociací elektronických komunikací.

Český rozhlas vysílá také přes satelit. Na něm jsou dostupné také všechny analogové a digitální programy ČRo?

V rámci paketu CS Link jsou k dispozici tři hlavní celoplošné programy (ČRo 1 -Radiožurnál, ČRo 2 – Praha a ČRo 3 – Vltava), všechny čtyři nové digitální stanice, ČRo Region a kombinace dvou mono kanálů, vysílání do zahraničí ČRo 7 Radio Praha a program pro středovlnnou síť, což je kombinace ČRo 2 – Praha a ČRo 6.

Je toto vysílání kódované, nebo ho můžou posluchači přijímat volně bez přístupových karet?

Vysílání je nekódované, FTA, takže kdokoliv má DVB-S přijímač nebo set-top-box s nejmenší parabolou, řekněme 60 centimetrů, naladí nás na klasické pozici 23,5 stupně východně z družice Astra 3A.

Bývalý programový ředitel ČRo Jaromír Ostrý svého času připravoval projekt dalšího digitálního programu Lingua, zaměřeného na výuku cizích jazyků. Počítáte s ním do budoucna, nebo tenhle plán úplně padl?

V současné době se na projektu nepracuje a jestli se do budoucna realizuje, ukáže teprve čas. Zatím ani nemáme technické prostředky, na kterých bychom ho šířili, takže v současné době je tento projekt není aktuální.

Co všechno rozhlas nabídne ve veřejnoprávním multiplexu kromě zvukových stop? Předpokládám, že elektronického programového průvodce (EPG)…

Určitě bude součástí multiplexu EPG, standardní nabídka titulových pořadů. O jiných službách jsme neuvažovali, protože dosavadní technologie, na kterých jsme pracovali, tzn. platforma MHP, se ukázaly datově jako velice neefektivní. V podstatě i poměr kapacity, kterou by ČRo používal pro data a pro nějaká multimédia a pro vlastní audiokanály, by byl nevýhodný. Pokud chceme preferovat audio a nabídnout naše programy v té nejjednodušší a nejstravitelnější podobě a přitom nespotřebovávat příliš velký datový tok, tak zatím neuvažujeme o nějakých dalších multimédiích v DVB-T. Ideálním kanálem pro tyto služby se nám jeví Internet.

Anketa

Posloucháte Český rozhlas prostřednictvím televizního set-top-boxu?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 4. 2008 7:11

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+