Češi tráví před televizními obrazovkami každý den téměř tři a tři čtvrtě hodiny. Postupně se mění způsob sledování televize a stále oblíbenější je tzv. zpětné sledování pořadů. Zatímco ještě před čtyřmi lety tvořila odložená sledovanost za první tři dny v poměru k živé sledovanosti jen necelé půlprocento, nyní je to již pětkrát více.
Meziroční nárůst odložené sledovanosti.
PSALI JSME: Vydělají televize na změně metodiky měření sledovanosti? Pokud budou zadavatelé souhlasit…
Nejvíce diváků využívajících zpětného zhlédnutí pochází z věkové skupiny od 35 do 54 let. V porovnání s diváky sledující živé televizní vysílání tak jsou až o sedm let mladší. A v případě některých tematických stanic je ale tento věkový rozdíl často ještě vyšší,
upozorňuje Tomáš Surák, marketingový ředitel společnosti Atmedia, která na českém trhu obchodně zastupuje skoro tři desítky tematických stanic. Jestliže průměrný věk diváků sledujících televizi živě je 52 let, divákům placených kanálů Atmedia, kteří si pořady přehrávají zpětně, je jen čtyřicet,
vypočítává Surák.
Porovnání věku diváků živého televizního vysílání a odložené sledovanosti.
Sledují se filmy, sport i dokumenty
Zatímco odložená sledovanost televize obecně tvoří v poměru k živé sledovanosti v průměru 2,5 procenta, u tematických stanic šířených kabelovými, satelitními nebo IPTV operátory je to téměř 5,7 procenta. Mezi televizní stanice s nejvyšším poměrem odložené sledovanosti k živé sledovanosti patří filmové a seriálové stanice.
Marketingový ředitel Tomáš Surák, v pozadí ředitelka Atmedia Michaela Vasilová.
U televizních stanic AXN, Film+ a JOJ Cinema dosahuje odložená sledovanost až devět procent z celkové sledovanosti. Vedle filmů a seriálů patří mezi pořady s nejvyšší odloženou sledovaností také dokumentární pořady nebo sportovní události. Zajímavé jsou především výsledky televizních stanic Sport 1 a Sport 2, u kterých sledovanost díky zpětnému zhlédnutí pořadů roste o více než sedm procent,
dodává Surák.
