Ušetřete
Více

Grafika českých televizí se zlepšila, ale chce to i lepší obsah, říká artdirector ČT 24

Před třemi a půl lety nastoupil do České televize, aby s nově ustaveným týmem grafiků připravit největší vizuální změnu ČT v její historii. Nyní se jako artdirector věnuje výhradně grafice zpravodajské ČT 24. Jak vnímá Alan Záruba vizuální podobu zpravodajských relací tří největších českých televizí? Oslovila ho nová podoba Televizních novin na Nově či loňské změny v grafice Zpráv TV Prima? Jak často by podle něj měly televize měnit interiér studií a který z českých programů je podle něj graficky nejpovedenější? To vše a ještě víc jsme probrali v rozhovoru pro DigiZone.cz.

Pomalu se blíží magické datum vypnutí posledních analogových vysílačů v České republice, což je taky nejzazší termín, ke kterému Jiří Janeček slíbil, že Česká televize přejde na nové korporátní logo. Už jste se o tom uvnitř ČT bavili? Připravujete se na tuto změnu?

Nemůžu mluvit za ČT, jen za sebe. Na nedávném interním setkání se zaměstnanci ČT, generální ředitel Jiří Janeček na můj dotaz potvrdil, že tento záměr trvá. Takže v to doufám a věřím, že se tak stane v příštím roce, kdy nastane ono magické datum.

Ohledně termínu dokončení digitalizace se ale hovoří o dvou termínech: 11. listopadu 2011 nebo 30. června 2012. Nikdo přesně neví, které vlastně platí. S jakým termínem se operuje v případě nasazení nového firemního loga ČT?

Přesně si to nepamatuji, bylo řečeno, že to nastane s koncem digitalizace. Můj názor na celou problematiku nového vizuálního stylu ČT je všeobecně znám. Dle mého, jde hlavně o to, tu změnu pečlivě připravit, postavit se k ní odpovědně a dotáhnout proces vizuální modernizace ČT do konce. A v to pořád věřím.

Přelom roku byl zásadní pro všechny čtyři programy ČT, začali je vést samostatní výkonní ředitelé a ti většinou chtěli i nový grafický kabát. Nejvíc se to dotklo asi Dvojky a potom Jedničky. Jakými nejzásadnějšími změnami prošla grafika programů ČT od Nového roku?

Mohu mluvit jen za ČT 24, protože se od loňského podzimu věnuji pouze a výlučně zpravodajství. Jako zaměstnanec oddělení Centra vizuální prezentace ČT jsem ale měl možnost sledovat i výraznou změnu na dalších kanálech, kterou připravovali moji kolegové. U Dvojky se to například týkalo kompletního redesignu selfového prostředí a nových identů, které se neměnily od roku 2007. Změny šly ruku v ruce s novou dramaturgií, kdy se Dvojka „očistila“ od některých tradičních formátů, třeba sportu. Vizuálně se vydala novým směrem, který je kvalitní, má dobrý základ. U Jedničky to byly identy a grafika řady pořadů, které vycházely z nové programové koncepce, na kterou se pak vázala i změna vizuální. Dost zajímavé změny jsou v procesu i na ČT 4, na to se moc těším. Za těch tři a půl roku, co pracuji pro ČT a zabývám se televizní grafikou, mám ale už dost vyhraněný názor na sílu a možnosti vizuální složky ve vysílání.

Alan Záruba - 4

V jakém smyslu vyhraněný?

Myslím si, že důležitější je obsah. Je určitě složitější domyslet a připravit kvalitní obsah vysílání, než divákům nabídnout jen vizuální změnu. Pokud nedojde k nápadité a přirozené symbióze mezi obsahem a formou, tak to stejně k ničemu není. Divák není hloupý, takže mu to velmi rychle dojde. Možná to ještě není moc vidět, ale v ČT se nyní dost výrazně propojuje dramaturgická složka se složkou kreativní přípravy a následné grafické výroby. Umožňuje to hlavně zavádění nových technologií a zapojení mladších lidí, kteří nejsou tak striktně fixováni na tradiční pojímání témat. Je to dle mého daleko užší a propojenější spolupráce než dřív. I u nás v kreativě, a to se mi líbí. Když jsem nastupoval do ČT, tak byla situace jiná. Spíš to byla taková předehra dalších dějů. V tom vidím určitý posun, zejména na ČT 24, kde jsme v tomto smyslu s lidmi jako je Pavlína Kvapilová, Veronika Linková, nebo Václav Moravec a mnoho dalších udělali velký kus práce.

Významnou změnou byla také přestavba zpravodajského Studia 6, odkud vysílá program ČT 24. Za poslední léta jde o několikátou změnu studií, která využívá ČT 24. Jak často by se podle vás měly měnit interiéry pro televizní vysílání, aby to bylo efektivní a zároveň aby divák nenabyl dojmu, že se televize nemění?

Obecně se říká, že určitá podoba studia, pokud je dobrá a dotažená, vydrží rok nebo rok a půl, maximálně dva roky. Týká se to i pořadů, ale také to souvisí s tím, že studia, která má ČT 24 k dispozici, mají dost velké limity. Osobně si myslím, že to, co jsme aktuálně udělali se Studiem 6, už vyčerpává jeho limit a že jakákoli další modernizace by už musela být ve zbrusu novém studiu. I když jsme do něj přinesli mnoho změn a prvků, není vlastně zbrusu nové, stejně jako studio Televizních novin na Nově, kde také v kampani ke změnám ve zpravodajství anoncovali nové studio, ale v podstatě se jedná o jeho modernizaci. Je to určitá metoda práce, která teď prochází všechny televize, protože vybudovat zcela nové studio je drahé. Myslím si ale, že ČT a konkrétně zpravodajství by se dnes taková investice už vyplatila. Žijeme v době ekonomické nejistoty, utahování opasků, takže nás to asi vbrzku nečeká, ale myslím si, že to je cesta, která by přinesla divákům výraznější změnu a skutečný posun dál.

Co by nemělo zbrusu nové studio postrádat z toho, co současné Studio 6 nemá? Třeba na Nově mají na začátku Televizních novin pohled shora na moderátory za pultem a okolo nich jsou velké elektronické hodiny. Chybějí vám takové nadhledy a různá hra s hloubkami záběrů?

Určitě, Nova si může nadhled dovolit, protože její studio má patřičnou výšku. Naše studio na Kavčích horách, tedy Studio 6, takové prostorové možnosti nemá. Určitě by nové studio mělo mít prostor, to je jeho podstata a hlavní přednost. Minulý rok jsem byl pár týdnů na studijně-pracovním pobytu v BBC a CNN, a všechna studia, speciálně pak v BBC, mají oproti těm našim obrovský prostor. V jednom koutě tam může probíhat vysílání nebo natáčení jednoho pořadu a souběžně v druhém koutě příprava druhého. Takové možnosti mají velká studia v hlavní budově na Kavčích horách. Potřebovali bychom stejně velký prostor i pro zpravodajství. Bohužel ho nemáme.

Nešlo by vysílat zpravodajství ze studií v hlavní budově Kavčích hor?

To nedokážu říct. Vím, že tato studia jsou enormně vytížená. Když v nich chceme třeba natáčet něco pro ČT 24, musíme si je objednávat třeba půl roku dopředu. Natáčejí se tam totiž všechny další pořady pro ostatní programy. A ČT je opravdu kolos, probíhá tam denně výroba pořadů pro Jedničku, pro Dvojku, natáčí se tam ty estrády, ale i pořady pro děti a znalostní pořady. Ale abych se vrátil k meritu věci: prostor je jedna věc, druhá je kvalitní světlo, světelný park. To je základ scény a atmosféry, která se má ve studiu měnit reálně v čase. Světelný park musí být generován systémově z jednoho digitálního mix pultu. Jedná se dále i o systém automatických kamer, a oboje ještě na ČT 24 nemáme.

Třetí věc je interakce ve studiu, což je záležitost, kterou teď testujeme a rozvíjíme na interaktivní dotykové obrazovce. A k tomu ještě určité prostředí v pozadí, které lze měnit prostřednictvím digitálního signálu. To znamená, že grafika je jednoduše vyměnitelná. Všechny tyto tři prvky dohromady by měly fungovat jako jeden dobře zpracovaný vizuální stroj, který podpoří obsahovou stránku věci, ale také umožní lidem přímo ve studiu měnit své rozhodnutí podle povahy vysílání hned, aktuálně. To je vlastně takový základ, kam jsme zatím ještě vůbec nedospěli, ale snažíme se, třeba ve speciálech ČT 24, nebo v Hyde Parku, či nově teď Horizontu.

Velký problém mají Události jako hlavní zpravodajská relace ČT, které se už dlouho neměnily. Loni sice prošly grafickou úpravou, studio se dočkalo přestavby a celá relace je laděná do bílé a tmavě červené barvy, ale to byly spíš kosmetické změny. Uvažujete o nějaké výraznější proměně?

S grafickou změnou Událostí jsme přišli na začátku minulého roku. Byla hodně výrazná, připravovali jsme ji poměrně dlouho a myslím si, že jsme přišli s dobrým konceptem. Řekl bych, že po dlouhé době i s nějakou inovací, která nebyla zase nějakým inspiračním derivátem od nějaké jiné televize. Šlo o vizuální podobu identifikátorů zpravodajských pořadů ČT („patičky“, které v levém dolním rohu obsahují název zpravodajského pořadu ČT, pozn. red.), což souviselo s rozjezdem on-air grafiky na ČT 24. Byl to takový první předstupeň před systémem interkativních obrazovek, kterým jsme navázali tento rok. Ukázalo se to jako velmi výkonný a dobrý pomocník.

Zároveň jsme přišli s jiným konceptem Událostí a jejich znělek, posléze vyprodukovaných do všech ostatních denních a nočních Událostí. Tento koncept teď shodou okolností uplatňuje i Nova se svými novými zpravodajskými relacemi. Náš koncept Událostí je na rozdíl od Novy hodně grafický, a tomu jsem rád. Neobjevuje se tam natvrdo hned v prvním záběru zeměkoule, chtěli jsme přijít s koncepcí, která vychází z toho, že se zprávy ještě pořád čtou – chtěli jsme tím vyzdvihnout i práci novináře. Můj kolega Jaromír Vondrák, který je autorem grafické výbavy k tomuto pořadu, přišel s konceptem skládání listů, který se objevuje ve znělce Událostí, a mně to přišlo velmi dobré. Tak jsme to rozvinuli na celkovou výbavu páteřních zpravodajských relací ČT.

Studio je však pro potřeby hlavní zpravodajské relace ale hlavně malé. Otázka také tkví v obsahové struktuře Událostí, jejich nasazení do vysílacího času atd. Všechny tyto věci dohromady přispějí k úspěchu nebo neúspěchu. Co bude s Událostmi dál, je spíš otázka na někoho jiného.

Alan Záruba - 1

Televize Nova minulý týden po letech změnila grafickou podobu i znělku Televizních novin. Jak jste už řekl, rozšířila i počet denních zpravodajských relací. Co říkáte nové podobě Televizních novin?

Blahopřeji jim, že se k tomu odhodlali. Opravdu, myslím si, že znělky, které používali předtím, byly z grafického i výtvarného hlediska zastaralé. Přišlo mi, že Nova se zpravodajství vůbec nevěnovala. Teď vlastně nepřišla s nějakou novou všeobjímající grafikou, ale navázala na svoji původní vizuální strategii. Poučila se v některých ohledech od jiných televizí, zahraničních i domácích, a vlastně inovovala dál svůj koncept – z mého pohledu do atraktivnější vizuální podoby. Jinak to pro mě ale není žádná obrovská novinka. Vlastně udělali podobné věci jako my nyní na konci roku: modernizovali studia, zapojili interaktivitu, snaží se o výraznější světelnou atmosféru. Chtějí prostě zaujmout diváka a také přijít s výraznější změnou v oblasti komunikace faktů prostřednictvím typografie a grafiky.

Nepřijde vám ale to písmo, kterým uvádějí každou zprávu v Televizních nebo Sportovních novinách, strašně velké? Je přes celou obrazovku a brání pohledu na děj, který probíhá pod ním.

Protože se už skoro osmnáct let zabývám typografií, měl bych k současnému pojetí Televizních novin samozřejmě i kritické postřehy. Jsou to ale detaily. Sám s tím bojuji každý den na ČT 24. Kdokoli od nás by vám řekl, že se snažím o výraznou míru typografického pedantství. U všech složek, a přesto do vysílání unikají někdy patvary, které bych radši opravdu neviděl a stydím se za ně. Ale to je dané způsobem mé práce. Člověk si nemůže myslet, že je pánbůh a všechno si osobně ohlídá. Snažíme se prostě o určitou kultivaci a je fakt, že lidi, s nimiž pracuji už třetím rokem, se v tomto směru výrazně ukáznili a vypracovali k typografické čistotě. Na Nově s tím podle mě teprve začínají. Přesto, že mají písmo, které jim vytvořil známý český typograf František Štorm (font novatica, pozn. red.), musí se ním ještě dle mého naučit lépe pracovat.

ČT 24 má svoje vlastní písmo, nebo koupila už hotový font?

ČT 24 má písmo Avenir, stejně jako všechny ostatní kanály ČT. Je to jeden z pilířů nového vizuálního stylu z doby redesignu v roce 2007, který pro ČT zpracoval v základu grafik Štěpán Malovec. Nova ale asi chtěla přijít s něčím jiným, protože kdyby udělali to samé, co Prima půl roku před nimi, nijak by se od ní neodlišili. Prima odstartovala s novou grafikou a studiem zpráv krátce po nás (loni v červenci, pozn. red.), a téměř stoprocentně se inspirovala naším systémem identifikačních bločků pořadů. Pokud by Nova šla stejnou cestou, nevymezila by se vůči svému největšímu konkurentovi. Myslím si, že ČT pro Novu konkurence není, rozhodně nás tak nevnímají, což je docela škoda. Jsem rád, že Nova klade větší důraz na zpravodajství, protože pro nás to je určitě dobré to vědět, že máme silnější soupeře na mediální scéně, zvláště teď po smutném konci Z1. ČT 24 má ale podle mne tak obrovské a silné zázemí, že bude velmi těžké ji nějakým způsobem překonat. Pořád se ten souboj děje na úrovni zpráv Novy versus Událostí ČT, nikoli zpravodajství Novy versus zpravodajství ČT 24. Tam to srovnání zatím neunese.

Dotykové interaktivní obrazovky na ČT 24 a na Nově jsou stejné?

Ano, jsou úplně stejné. Naše je o trošku větší, s čímž jsou větší problémy, ta na Nově je menší, ale to asi neznamená, že s ní nemají starosti. Vím o čem mluvím, řešíme to u nás téměř denně.

Prý se musí často otírat obrazovka, aby na ní nezůstávaly otisky prstů.

Ono by to bylo na celý samostatný rozhovor. Je tam tolik technických aspektů a věcí, které jsme nevěděli dopředu… Nevím, jestli to už někdo komunikoval, ale tento systém je úplně nový a nejsou tu lidé, kteří by pro něj třeba připravovali grafické formáty. Kreativa je jedna věc, můžu si vymyslet celou řadu věcí, ale potom je třeba pro ten systém danou věc korektně vyrobit, aby skutečně fungoval. S interaktivní obrazovkou se musí naučit pracovat redaktoři a moderátoři, což je při vytíženosti Studia 6, v němž je umístěná, těžký oříšek. Určitě nám to bude trvat ještě půl roku, ale věřím, že v druhém pololetí z ní už bude zcela funkční nástroj, který si naši diváci oblíbí. Zvyknou si na ni a pak se budou zase ptát po nějaké další novince. To samé proběhne i na Nově. Mimochodem, nejbližší televizí, která tuto technologii využívá, je BBC v Londýně. Okolo nás nemáme bližší zdroje. A to je trošku problém.

Zmínil jste už grafickou proměnu zpravodajství Primy, ke které došlo loni v červenci. Co na ni říkáte, tedy kromě těch okopírovaných patiček zpravodajských relací?

Líbí se mi jejich studio, ale hrozně bych nerad, aby tento rozhovor vyzněl tak, že osočuji kolegy z jedné nebo druhé televize z nějakého plagiátorství. To vůbec ne, protože vím moc dobře, že vymyslet něco úplně nového je dnes prakticky nemožné. Směr jakési pozitivní inspirace, která posouvá věci dál, je všude na světě základní metodou práce a mně vůbec nevadí. Vážím si kvalitní a profesionální práce, ať je kdekoli. Obecně mě těší, že vizuální úroveň českých televizí u zpravodajství jde nahoru, ať už jde o Novu, Primu nebo o nás. Myslím si, že u Primy došli v porovnání s Novou daleko dál v typografických aplikacích. Buď mají systém on airových matric lépe dotažený a vyladěný, a nebo mají lidi, pro které to je důležité. Vím, že jsou na Primě opravdu šikovní lidé a pro mě obecně je nyní Prima televizí, která je zajímavější než Nova. Jak z obsahové stránky, tak i výhledově. Několik lidí z Primy pracuje také u nás, takže vím, že to jsou kvalitní lidé a vím, z jakého zázemí vzešli. Například moje kolegyně, artdirektorka ČT 1 a ČT 2 Kateřina Hajnovská, nebo výrazní, mladí talenti – grafici Martin Pokorný a Miroslav Žáček.

Prima si hraje s televizní grafikou asi nejvíc ze všech českých televizí, pomineme-li ČT. Zejména Prima Cool je v tomto ohledu dost ceněná, dokonce diváky vyzvala, aby sami vytvářeli self promo spoty a zařazují je do vysílání. Dá se říct, že je Prima Cool graficky nejodvážnější na českém trhu?

Prima Cool je po grafické stránce hlavně nejlepší televizí, která u nás kdy vysílala. Je to samozřejmě dáno jednak odvážným dramaturgickým týmem, který za ní stojí. Osobně je neznám, ale obdivuji je. Musím říct, že se mi charakter té televize hrozně líbí. A pak za tím stojí samozřejmě práce studia Oficina, které vyvinulo celý koncept grafiky pro Primu Cool. Jsou to moji bývalí kolegové Marek Cimbálník a Lukáš Fišárek (jsou autoři redesignu programů ČT 2 a ČT 24 v roce 2007, pozn. red.). Podle mého názoru je to tým, který u nás v současné době nemá v tvorbě televizní grafiky v té čisté esenciální typografické podobě konkurenci.

Alan Záruba - 2

Na to jsem se právě chtěl zeptat, zda vůbec v rámci tak malého trhu, jakým je ten český, existuje nějaká konkurence mezi tvůrci televizní grafiky. Není to spíš tak, že se všichni dohromady znáte a žádný konkurenční boj tu neexistuje?

Opravdu se to nedá nazvat konkurenčním bojem, protože jestli je to neformální klub lidí, je opravdu hrozně malý. Existuje v něm několik platforem, ale řada těch lidí pracovala v týmu ČT, který jsem kdysi v jednom rozhovoru označil za nejlepší tým, s jakým jsem kdy za svoji kariéru dělal. Šlo o tým redesignu ČT Pavly Hromkové a Uroše Trefalta. Byli v něm dnešní zástupci studia Oficina, dále Lukáš Veverka, což je další velmi talentovaný designér, který je také dostal před rokem cenu Promax za nejlepší talent roku. Potom řada jiných lidí, kteří dnes spolupracují jak s ČT, tak i s dalšími televizemi. A dále existují samozřejmě studia, postprodukční studia, která spolupracují s kvalitními grafiky a animátory, jako je Avion, UPP nebo Mirage. Oficina, která je orientovaná hlavně na kreativní složku grafiky, ale u mne jasně vede.

ČT 24 přes dva roky soupeřila se soukromou zpravodajskou televizí Z1, která letos v lednu ukončila vysílání. Její grafika byla také dost nápaditá. Co se vám na ní nejvíc líbilo?

Předně musím říct, že mi je hrozně líto, že Z1 skončila. Jednak jsem ctil vizi a schopnosti Zdeňka Šámala, s kterým se i dnes často vidím a mám ho osobně velmi rád. Z1 pro mě byl standard grafiky, který nastavil vysokou laťku pro zpravodajské televize. Autorem bylo opět studio Oficina. Na grafice Z1 je nejsmutnější to, že koncept, který jsem znal, byl daleko rozsáhlejší, než se vůbec kdy ukázalo na obrazovce. Podepsaly se na tom ekonomické peripetie, kterými Z1 prošla, a tak nebylo možno uplatnit všechny tyto výdobytky a nápady. Je to hrozná škoda.

Určitě by bylo pro ČT 24 lepší, kdyby na trhu existovala takováto silnější stanice, která se dle mého měla věnovat jednomu segmentu, tedy ekonomickému zpravodajství. Osobně mne na Z1 hodně bavily i dokumenty. Nicméně stalo se, a podle mého názoru tu na dlouhou dobu žádná další zpravodajská televize nevznikne. Ovšem může vzniknout na webu. Několik platforem k tomu směřovalo, například PPF Media, nebo i-Dnes. Ale prostor je na webu třeba i pro vás, pro DigiZone.cz nebo pro Médiář.cz, rád si tyhle mediální webové noviny čtu.

Když Z1 na sklonku ředitelování Martina Mrnky viditelněji měnila grafiku, přišlo mi, že šli do příliš křiklavých barev a z každé trochu významnější zprávy hned dělali breaking news s obrovskými barevnými headliny. Nemyslíte? Nepřehání se to s barvami na zpravodajských televizích?

Řešíme to dnes a denně, protože na ČT 24 právě připravujeme nové self promo. Brzy na obrazovce uvidíte nový systém tematických upoutávek. Stala se nám paradoxní věc, že jsme se snažili na jednu stranu utáhnout systém v typografické rovině, sjednotit určitý systém logotypů, který provází pořady a vytvořit jakýsi jednotný layout, rámec, do kterého by se tyto pořady zasazovaly. Pak ale nastala věc, že se tyto pořady začaly od sebe barevně lišit. ČT 24 byla vždycky laděna do červena, teď nám začíná trošku blednout do takové neutrálnější podoby a červená barva jako akcent funguje s monotematičtějším pozadím lépe. Přibyly pořady, které přelévají nebo skládají celé barevné spektrum. Je otázka, jestli je to pro diváka zajímavější a rozmanitější, nebo zda má program vypadat i z barevnostní stránky utaženěji, jak to má třeba BBC World. Já jsem spíš střídmější. Mám rád barevný kontrast, ale musí k němu být důvod. Rozhodně ne barevný blázinec.

Čím jsem starší, tím méně mám ale rád takový ten bombastický styl prezentace. To se netýká jen vizuální podoby, ale i promo spotů. K tomu asi ještě jeden dovětek k Z1: ona byla skvělá po všech stránkách, až na promo a marketing, které dle mého hrubě podcenili, a to se jim potom nemilosrdně vrátilo. Nova je opačný extrém, ona často až přehání, ale já je chápu. Mají na tom postavenou image, i jejich reklamy mají o dost stupňů výš postavenou hlasitost než na jiných televizích. Je to takový jejich standard. Bombastičnost je jim vlastní. Dobrá televize by měla být někde mezi. Měla by akcentovat věci, které za to skutečně stojí, a měla by určitým způsobem hodnověrně vizuálně formovat takové ty věci, které jsou průměr, tedy běžné denní vysílání. Televize by neměla diváka obtěžovat, neměl by z ní být barevný dikobraz, animovaný Blesk.

Divák by hlavně měl poznat, že sleduje něco mimořádného, ale když televize vydávají za breaking news méně podstatné události, je to problém.

Je otázka, co je seriózní. Když se podíváme na noviny, tak třeba německé Frankfurth Algemeine Zeitung je deník, který dodnes nepoužívá fotky. Financial Times, New York Times, jsou deníky, které na střídmosti a takové té konzervativní vizualitě založily svoji image. A pak máte deníky jako třeba Guardian, a speciálně jeho digitální formu, která je velmi střídmě a dobře propracovaná, je v ní velmi dobře provázaná forma a obsah. Hned to budí dojem exkluzivity.

Když jsme spolu mluvili před třemi lety, popisoval jste náročnost změn grafiky ČT, protože jste všechno dělali dvojmo: pro formát 4:3 a 16:9. Platí to ještě, nebo už všechno vyrábíte jen v širokoúhlém formátu 16:9?

Dávno už neděláme 4:3, všechno se dělá ve formátu 16:9. Teď ale žijeme v další obojetnosti, část věcí se vyrábí v HD rozlišení a pak se musí downscalovat do SD kvality, což je hrozná škoda. Do HD výroby jsem se zamiloval, protože tam je všechno tak přesné a korektní, že to je potom úplně jiná televize.

Je tvorba grafiky v HD rozlišení o hodně náročnější než pro SD rozlišení?

Je to náročnější časově, protože HD prodlužuje výrobní časy. Mnohonásobně. Zpracovává se taky mnohem větší objem dat. Na ČT 24 ale zatím nemůžeme vysílat v HD kvalitě, protože veškeré technologické zázemí a vybavení máme pouze pro SD vysílání a nákup nové techniky, ke kterému asi v budoucnu dojde, je velká investice. Na tu teď podle mého názoru ČT nemá.

Alan Záruba, Jan Potůček

Dalším trendem je 3D vysílání. Jak se bude dělat televizní grafika pro něj? To už bude asi opravdový mazec.

To bude mazec, ale mně to zatím nějak neoslovuje. Nejsem člověk, který by holdoval 3D grafice. 3D kompozici ano, ale 3D vysílání ne. Vadí mi z jediného důvodu: člověk musí pro korektní sledování takového obrazu používat speciální brýle. A když nemá ty brýle, jde o takový jakoby polorozmáznutý obraz. To je pro mě nepředstavitelné, protože můj ideál je typografický obraz, kde je přesně reprodukováno písmo a veškeré složky jsou v harmonické kompozici. Když si představím, že bych to viděl jenom v případě, že si nasadím ty brýle, uvidím to sice v 3D světě, ale co mi to bude platné, když si ty brýle zapomenu? Uvidím rozmáznuté skvrny.

Takže radši Ultra HD než 3D?

Pro mě ano, ale trend 3D určitě nastoupí. Nebudu ho ale řešit já, to se radši vrátím zpátky ke knížkám a jiným svým milovaným grafickým disciplínám.

Loni na jaře jste říkal, že se chystáte po třech letech odejít z ČT. Nakonec jste zůstal. Kdo nebo co vás přesvědčilo, abyste Kavčí hory neopustil?

Skutečně jsem byl na odchodu. Nechci se nějak zaobírat důvody. Jedním z nich bylo to, že jsem byl po dvouleté velmi intenzivní práci strašně unavený. Také jsem řešil dva kanály najednou ČT 24 a ČT 4. Naskytla se mi možnost trochu cestovat. V minulosti jsem hodně cestoval a pracovně působil v různých zemích. Inspirace a setkávání s lidmi v jiných zemích je pro mě strašně důležitá. Takže jsem vzal tuto výzvu a chtěl to zase zkusit. V ČT to zprvu nenašlo moc velkou odezvu a tak jsem dal výpověď, chtěl jsem změnu. Nicméně tam nastal takový moment, že v té době se už formovala nová divize Nových médií a Milan Fridrich ještě jako tehdejší šéf ČT 24 mě přemluvil, abych ten krok vzal zpět, abych si vzal jen neplacené volno, načerpal inspiraci a pak se vrátil zpět na Kavčí hory. No a já to pak skutečně udělal, protože Milana Fridricha si za jeho práci a někdy třeba i radikální postoje vážím.

S televizí jsem se tedy nakonec dohodl, jednání bylo z obou stran korektní. Pomohla mi moc i Pavla Hromková, má vedoucí z Centra vizuální prezentace, která se zasadila o prosazení postu artdirektora ČT 4, který nyní úspěšně vykonává můj kolega František Sklenka a já se tím pádem mohl věnovat po svém návratu už jen ČT 24 a Novým médiím. Musím se ale přiznat, že si nejsem jistý, jak dlouho ještě zůstanu v České televizi. Je to práce jako každá jiná, a já mám tu „nevýhodu“, že kromě ní mám ještě poměrně hodně práce mimo ni. A to je časově dost náročné. Zatím to chválabohu nějak zvládám, ale až to přestane, budu se muset rozhodovat, kterou cestou půjdu dál.

Kromě televize jsou to tedy knížky a knižní typografie?

Ano, ale i řada jiných projektů: výstavy, korporátní design, publikační činnost a teď nově webové a iPadové aplikace. Myslím si, že nejsem ten typ televizního pracovníka, který by vydržel v televizi desítky let. Hrozně rád bych ale dokončil tu práci pro kterou jsem do ČT přišel, a tou je dokončení modernizace vizuální identity, tedy uvedení a zavedení nového loga do praxe. To by byl myslím ideální konec mé televizní kariéry. Až se to stane, pak se rozhodnu, co bude dál.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Která z následujících televizí má podle vás nejlepší grafiku?

       
Jan Potůček 150

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 2. 2011 10:23

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+