Více

Aktuální stav revize regulačního rámce elektronických komunikací Evropské unie

Pod tímto názvem se začátkem listopadu konala konference, kterou uspořádala Asociace provozovatelů mobilních sítí APMS.

Letošní zvolené téma se týkalo mobilních sítí jen okrajově a zahrnovalo pohled na budoucí vývoj elektronických komunikací jako celku v dalších letech. Na konferenci pod záštitou státního tajemníka pro evropské záležitosti a koordinátora digitální agendy v České republice Tomáše Prouzy vystoupil ve videopříspěvku ředitel odboru elektronických komunikací, sítí a služeb Evropské komise Anthony Whelan, osobně náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bártl, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák a Lucie Šestáková z Úřadu vlády České republiky.

Mezi účastníky byl i Evžen Tošenovský, poslanec Evropského parlamentu, a členové Rady ČTÚ. Základní přehled činnosti Rady EU pod současným předsednictvím Slovenska uvedl ředitel sekce elektronických komunikací Ministerstva dopravy Slovenské republiky Viliam Podhorský. Kromě připravované celkové revize regulačního rámce, se soustředil na Návrh rozhodnutí EP a Rady o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii.

Základní principy využití pásma 470–790 MHz

Všeobecné principy tohoto připravovaného rozhodnutí, které Rada ministrů pro telekomunikace přijala v květnu 2016, jsou, že členské státy do 30. června 2020 uvolní pásmo 694–790 MHz s tím, že odklad je možný jen v případě řádně odůvodněných příčin, mezi které mohou patřit například jen problémy s přeshraniční koordinací kmitočtů s nečlenskými státy nebo nevyřešená škodlivá rušení. V rámci unie je pak nutné do 31. prosince 2017 uzavřít dohody o přeshraniční koordinaci kmitočtů mezi členskými státy.

Dalším principem je zabezpečení dostupnosti frekvenčního pásma 470–694 MHz pro terestrickou televizi DTT a tzv. PMSE (Program Making and Special Events zahrnující kmitočty pro bezdrátové mikrofony a dorozumívání) alespoň do roku 2030. V případě jiného využití kmitočtů v tomto pásmu nesmí docházet ke škodlivému rušení zemského televizního vysílání v sousedním členském státě, které do 30. června 2018 přijmou a zveřejní své národní kmitočtové plány.

Dle pravidel EU o návrzích Rady spolurozhoduje výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který zaznamenal 205 pozměňujících návrhů. O nich se mělo hlasovat 13. října, avšak termín hlasování byl přesunut na 10. listopadu. Dle původních předpokladů měl být tento návrh Rozhodnutí přijat ještě za předsednictví SR v tomto roce, ale k tomu zjevně nedojde a schválení se očekává až v příští polovině roku 2017.

Dopad na zahájení vysílání v DVB-T2 zůstává otázkou

Jaký to bude mít vliv na uvedené termíny a na termíny ve vládní Strategii kmitočtového spektra a tím i na rozjezd DVB-T2, u nás zůstává pod otazníkem. Uvedený návrh Rozhodnutí má za cíl dosáhnout mobilní širokopásmové pokrytí v celé EU a směřovat dle ambiciózních představ Bruselu k vytvoření tzv. gigabitové společnosti v dalším desetiletí.

K tomu mají sloužit právě další zmíněné nástroje regulačního rámce – zrušení roamingových poplatků pro koncové uživatele a regulace velkoobchodních roamingových poplatků, ale zejména návrh tzv. Evropského kodexu elektronických komunikací, který má nahradit stávající 4 základní směrnice z oblasti elektronických komunikací právě jen jednou směrnicí. Její návrh byl přijat Evropskou komisí v září tohoto roku s předpokládaným datem schválení v roce 2018.

O prioritách regulátora tohoto legislativního návrhu promluvil předseda ČTÚ Jaromír Novák a měl k němu některé polemické připomínky. Na otázku z pléna, zda termín 2018 je realistický, řekl, že plány jsou vždy ambiciózní, nakládání se spektrem je pro jednotlivé státy vždy velmi komplikované a procedury složité, a tak optimistický pohled dává naději, že zásady nového kodexu budou i v ČR uplatněny v letech 2020 a 2021.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+