Hlavní navigace

4NET.TV: IPTV řešení, které si vybralo bezmála dvě stě tuzemských operátorů

7. 7. 2017
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Přinášíme podrobný příběh vzniku platformy 4NET.TV, kterou si pro svoje OTT řešení vybrala třeba satelitní Digi TV.

Pardubická společnost 4NET.TV solutions vyvinula vlastní IPTV řešení jako technologickou platformu, kterou využívají zejména středně velcí operátoři. Od roku 2015 řešení nabízí i menším telekomunikačním operátorům jako službu se zajištěnými vysílacími právy a licencí od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Naši platformu i službu v současné době využívá bezmála dvě stě operátorů po celé České republice a na Slovensku, říká na úvod ředitel společnosti Tomáš Říha.

Nejnovější verzi platformy používá DIGI2GO, internetová služba původně satelitního televizního operátora DIGI CZ. Ten se stal i jedním z menšinových akcionářů společnosti 4NET.TV. I díky spolupráci s DIGI CZ si tým Tomáše Říhy brousí zuby na vývoj aplikace pro hybridní set-top boxy zvládající zemský, satelitní, kabelový i IPTV příjem zároveň.

Jak probíhal majetkový vstup Digi TV? Bylo to tak, že jste nejprve uspěli u ostravské Pody, a proto si vás Digi všimlo?

Jako první do 4NET.TV majetkově vstoupila PODA, to bylo v roce 2015. A pak v roce 2016 přišlo Digi.

To jste stihli hodně rychle.

Hodně rychle. Od doby, kdy jsem z Digi TV nikoho neznal, do doby, kdy Digi bylo akcionářem 4NET.TV a využívalo naši platformu, uběhly tak tři měsíce.

Z toho bych pochopil, že disponujete flexibilní, odladěnou a operativní platformou, když je její nasazení v praxi možné během tří měsíců, navíc u tak velkého operátora…

Velkou roli sehrála i společnost Itself, která dodala de facto všechen potřebný hardware a také společně s Digi TV majetkově vstoupila do 4NET.TV.

Rozhlíželo se Digi TV i po jiných řešeních?

Jestli se nepletu, byla v užším výběru i Kuki. My jsme nejspíš vyhráli jak díky naší flexibilitě, tak díky tomu, že jsme umožnili majetkový vstup Digi TV jako strategického partnera.

Liší se nějak aplikace Digi2Go, kterou jste nabídli jako OTT řešení pro Digi TV, od toho, které jste nabídli Podě?

Jde o tu samou platformu.

Uvádíte nějaké její verze?

Současná instalace pro Digi TV je ve verzi, na kterou ostatní operátory teprve migrujeme.

Předtím jste ji v praxi nezkoušeli?

Během tří měsíců vývoje aplikace Digi2Go jsme dodělali betaverze jak aplikace pro set-top boxy, tak mobilní aplikace a celého backendu naší platformy. Ten v tu dobu ještě nepodporoval adaptivní streaming, což se nám během těch tří měsíců povedlo dodělat a spustit tak, aby výsledná platforma byla v podstatě bezvýpadková. Do toho probíhala jednání o majetkovém vstupu Digi TV, která také nebyla úplně jednoduché. Bylo to opravdu perné období, které ale nakonec dobře dopadlo.

Uvažujete o nějaké kombinaci se satelitními službami Digi TV? Satelit většinou nemá zpětný kanál, i když Astra kdysi zkoušela nabízet pro rurální oblasti satelitní internetové připojení Astra2Connect.

Satelit pro nás znamená výzvu a určitě bychom se chtěli do této oblasti pustit. Pokud se v brzké budoucnosti objeví nějaký funkční hybridní box, domnívám se, že bude ideálním řešením využívat satelitní vysílání pro příjem lineárního vysílání a IP přípojku pro nelineární služby.

Třeba Ultra HD vysílání reálně funguje pouze na satelitu…

Využití a potenciál satelitní platforma určitě má.

Tomáš Říha, ředitel společnosti 4NET.TV

Historie 4NET.TV

Jak dlouho už 4NET.TV funguje a jak dlouho se věnuje vývoji IPTV aplikací?

Společnost 4NET.TV existuje poměrně krátce, ale přímo navazuje na IT firmu Netforms, která byla založena v roce 2008. Netforms se od začátku zabýval správou serverů a vývojem softwaru pro správu sítí. Proto jsme věděli, jak stavět sítě, spravovat servery a vyvíjet aplikace. S vývojem řešení pro IP televizi jsme začali v roce 2009. Tehdy nás oslovil jeden z našich zákazníků, který používal náš software pro správu sítí, abychom pro něj, jako další modul, vyvinuli IPTV řešení. To byla v té době poměrně drahá věc.

Byl drahý datový přenos, nebo samotné řešení?

Primárně řešení. Cena za nákup podobné technologie se tehdy pohybovala kolem dvou milionů. Jediným tuzemským vývojářem řešení pro IP televize tehdy bylo Nangu. Nás uvedený operátor oslovil, protože stavěl velkou optickou síť a do Nangu se mu nechtělo investovat.

Šlo o nějaké sídliště?

Spíše se jednalo o rozlehlou optickou síť pro celé město. V tu dobu pro nás ale bylo vyvinout IPTV řešení úplné sci-fi. Nicméně jsme na to kývli a během jednoho roku jsme vyvinuli první software, který byl sice značně jednodušší než tehdejší Nangu, ale měl jednu zvláštní vlastnost – uživatelské rozhraní bylo zhruba desetkrát rychlejší. A to nepřeháním. Důvodem byl i fakt, že jsme tehdy zvolili asi nejtěžší technologii, kterou jsme si tenkrát mohli vybrat…

Což znamená?

Technologie byla postavená na set-top boxech Motorola. Ale nevyvíjeli jsme ji v JavaScriptu jako Nangu, ale celé řešení jsme postavili v C++ a backend našeho řešení pak byl naprogramován v Céčku.

To zní jako velké retro.

Tenkrát to byla v podstatě jedna ze dvou cest, kterou bylo možno se vydat.

Android byl tehdy asi nesmysl…

Naprostý, tenkrát nic takového neexistovalo. Boxy s Androidem byly v roce 2009 utopií. Všichni velcí operátoři v České republice tehdy používali set-top boxy od Motoroly.

To znamená, že platíte za licenční práva a od Motoroly musíte kupovat nějaký firmware?

My jsme si museli platit pouze za SDK a support. Vývoj uživatelského prostředí jsme dělali de facto od samého začátku. Během roku se nám podařilo vyvinout aplikaci, která byla schopna nasazení. Kupodivu tehdy i fungovala a řekl bych, že zákazník s ní byl spokojený. Úplně na začátku jsme se dohodli, že aplikaci vyvineme poměrně levně, ale bude patřit nám, tedy Netformsu. A my ji budeme dále nabízet jako náš vlastní software. Tím jsme si v podstatě otevřeli vrátka k současnému stavu.

Že se vám podařilo domluvit se s nějakým velkým operátorem…

To se stalo o rok později, kdy si nás všimla ostravská PODA. Oni už tenkrát měli desítky tisíc klientů připojených na Nangu, ale z nějakého důvodu s Nangu nebyli úplně spokojení.

Mohla být důvodem cena?

Nejenom cena. Každopádně nám v roce 2010 dali příležitost…

Tak PODA už je velký operátor.

Je to velký operátor, už tehdy byl v IP televizi jednička mezi středními operátory. Pro nás to byla příležitost fungovat jako konkurenční platforma.

Stále se bavíme o aplikaci pro set-top boxy od Motoroly?

Samozřejmě, Motoroly dominovaly trhu snad ještě v roce 2014. My jsme naši platformu v Podě provozovali nějaké dva roky řekněme v polotestovacím režimu. Osobně se domnívám, že naším nadšeneckým přístupem a jistou důsledností se nám povedlo Podu přesvědčit, že začala všechny své klienty z Nangu migrovat na náš systém, což zabralo přibližně rok.

Znamenalo to pouze výměnu softwaru, nebo i výměnu set-top boxů?

Znamenalo to výměnu softwaru v set-top boxech a serverového hardwaru i softwaru. V Podě jsme paralelně provozovali naše servery včetně storage serverů pro archiv.

A u koncového zákazníka se set-top box neměnil?

Ne, middleware jsme vyvíjeli pro stejné set-top boxy. Nic jiného, co fungovalo podobně dobře, na trhu nebylo. Tehdejší set-top boxy nebyly jen obludně veliké, ale i strašlivě pomalé.

Taky se jim přezdívalo cihličky…

Ale fungovaly spolehlivě a uměly přehrávat HD kanály.

Jaké další funkce vaše řešení nabízelo? Fungovalo už tehdy třeba zpětné zhlédnutí?

Zpětné zhlédnutí jsme už tehdy měli vyvinuté, i když jsme ho postupně ladili, hlavně co se týče výkonu.

Klíčové není ukládání dat, ale jejich streaming

Když si představím kompletní záznam sto čtyřiceti kanálů za desítky hodin nazpět, to musely terabajty jen létat…

Terabajty nejsou tím hlavním problémem, koupit si dneska velké diskové pole není nic složitého. Problém je z toho diskového pole dostat potřebný výkon tak, aby realtime streaming fungoval bez problémů. V současné době třeba šest polí využívaných Podou v reálném čase odbavuje třicet gigabitů videoprovozu, což už je slušné číslo. A celé řešení je stále provozuschopné, i když tři z šesti serverů selžou.

Předpokládám, že výkon se dá vyladit tím, že operuji s požadavky zákazníků, které se mohou dublovat.

Samozřejmě, že jistá optimalizace je možná.

A je to výrazné – dá se na tom něco ušetřit, nebo je to spíš zbytečně moc práce?

Opět připomínám, že problém není v diskovém poli a jeho kapacitě. Jde spíš o to, jakým způsobem z diskového pole dostat velký výkon. Celý systém se ladil minimálně jeden a půl roku. Někdy v roce 2012 se PODA rozhodla zmigrovat komplet na naše řešení a během dvou nebo tří měsíců přesunuli zbývajících asi dvacet tisíc přípojek k nám. Pro nás to byl velký úspěch, protože PODA tím pádem mohla vypnout servery, na kterých běželo Nangu. My jsme tak získali prvního velikého operátora, který byl zároveň tehdy největším tuzemským IPTV operátorem. To byl pro nás určitě zlomový moment.

AIM a Netbox přišli s Kuki až později?

Ne, Netbox už v té době fungoval. Ale odhaduji, že měli tak polovinu zákazníků oproti Podě a samozřejmě využívali Nangu. Ale počty přípojek nedokážu odhadnout přesně.

Kuki dnes uvádí osmdesát tisíc IPTV klientů. Jak je na tom ve srovnání s Podou?

Myslím si, že tak nějak podobně, asi se budou přetahovat o první místo v ranku středních operátorů.

Jak tedy vypadalo zpětné zhlédnutí v roce 2010?

Stejně jako dnes. My jsme se v té době soustředili hlavně na zvyšování výkonu a počtu gigabitů, které jsme byli z našeho řešení schopni dostat.

O archivu za kolik dní se bavíme?

PODA měla od začátku dva dny. Na hardwaru se nešetřilo a my jsme od Pody de facto vždy dostali přesně takové železo, o jaké jsme si řekli. Samozřejmě pokud to odpovídalo jejich byznysplánu.

Takže od začátku platilo zpětné zhlédnutí na dva dny. Co nějaké VOD/sVOD knihovny nebo další doplňkové služby?

VOD knihovnu jsme doposud žádnou nespustili, protože ze statistik jasně vyplývá, že úspěch u zákazníků je nulový. Plánujeme VOD službu spustit, ale spíše v souběhu s dalšími službami, které bude naše platforma umět zpřístupnit. To by mohly být například tzv. hospitality services.

Nějaké IoT řešení?

IoT už je trošku mimo, spíše nějaký prepaid a postpay systém pro hotely, nemocnice a sportovní stadiony, umožňující třeba přehrání filmových titulů nebo sportovních záznamů. Tímto směrem se posouvá i vývojářská část naší platformy. Drtivá většina našich současných zákazníků sice provozuje IP televizi, ale mezi klienty už máme třeba i třinecký hokejový stadion.

Takže budete spravovat kostku nad ledem?

Kostku úplně ne, ale ve skyboxech na stadionu už běží naše platforma, na které je možné pomocí zpětného zhlédnutí pouštět třeba gólové situace.

Tedy posun směrem do služeb?

Ano, můžeme tomu říkat speciální služby. Krom toho, že naši platformu provozujeme pro jednotlivé operátory, vyvinuli jsme a provozujeme i aplikaci pro kanál FilmEurope. Naše platforma je tak použitelná i pro jednotlivé programmery.

To znamená mobilní aplikaci?

Mobilní i webovou.

Kterou využívá i Digi TV.

Přesně tak. Ale FilmEurope využívá jen část platformy, která je pro ně speciálně přizpůsobená.

Jak se vaše platforma jmenuje?

4NET.TV.

Přijde čas na univerzální aplikaci?

Uvažujete tedy o aplikaci pro set-top box, který by uměl všechny způsoby příjmu – zemský, satelitní, kabelový i IPTV?

Ano. Podporujeme technologii Aris a Albis a obě tyto platformy mají vlastí hybridní přijímač. Je ale možné, že pro naši platformu nakonec zvolíme úplně jiný typ hybridního set-top boxu, který budeme implementovat.

A co využít technologii HbbTV?

Zatím o tom neuvažujeme. V současné době vyvíjíme aplikace pro smart televize a HbbTV bude určitě následovat. Ale v současnosti pro nás HbbTV nepředstavuje žádný trhák.

Standard HbbTV by měl znamenat jistou výhodu aplikacím pro smart televizory, kde má každá značka televizorů svoje vlastní prostředí. Takový jednotný standard vám nepřijde jako přidaná hodnota hybridní televize?

Je to fajn, ale podíl smart televizí na našem trhu je tuším devět procent a podíl HbbTV dosahuje tří procent. Až se dostaneme na nějaké významnější zastoupení, bude pro nás mít smysl se HbbTV zabývat.

Jak moc nepříjemný je vývoj smart aplikací pro jednotlivé výrobce? Jak moc se jejich systémy liší?

My jsme zvolili trošku jiný přístup. Zhruba před rokem a půl jsme se rozhodli celou platformu pro set-top boxy přeprogramovat a vyvíjíme jednotnou platformu pro všechny výrobce námi podporovaných set-top boxů, kterou teď pouze necháváme adaptovat pro smart televizory.

V jakém jazyce programujete?

Konkrétně middleware pro set-top boxy v JavaScriptu.

O Javě se vždycky říkalo, že je to ten nejjednodušeji napadnutelný software v osobních počítačích. U televizorů to neplatí?

Je rozdíl mezi set-top boxem a běžným operačním systémem. Do set-top boxu se útočník jen tak nedostane. Navíc veškerá komunikace set-top boxů s venkovními systémy probíhá šifrovaně, takže případný útok „pro běžného uživatele“ není tak jednoduchý. Navíc si nejsem jistý, co tak důležitého by útočník případným hackem set-top boxu získal.

Jakou roli hraje HTML5?

Celý middleware set-top boxu je postavený na javascriptovém SDK a využívá HTML5 webkit. SDK je software, který nám poskytuje výrobce set-top boxu.

Kolik má 4NET.TV zaměstnanců?

Interně nás je dvacet, celkem s externími spolupracovníky pětadvacet. Asi bych měl zmínit, že jsme v podstatě jediná firma na trhu, která IPTV platformu nejenom vyvíjí a prodává jako produkt, ale taky ji sama provozuje jako službu.

To se třeba Kuki netýká?

Pokud vím, Netbox poskytuje Kuki pouze jako službu. My naši platformu prodáme jako samostatně fungující operátorům, jako je PODA, Digi TV, Itself nebo RIO Media a další.

S tím, že její servis obstaráváte vy? Nebo to zvládnou sami?

Ne, servis zajišťujeme my. K tomu účelu existuje 4NET.TV solutions a.s., společnost, která produkt vyvíjí, prodává a servisuje. Pak je tu 4NET.TV services s.r.o a ta působí na českém trhu jako poskytovatel virtualizované IPTV služby pro menší operátory.

BRAND24

Vy sami koncové zákazníky nemáte?

Nemáme, na to nejsme velikostně stavěni. A ani se do toho nehrneme, protože pracujeme pro Podu, Digi TV, Itself, Rio Media – tedy v podstatě všechny střední IPTV operátory.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).