Více

3D televizory nezpůsobují oční vady, ale můžou je uspíšit, varuje lékař

Chystáte si pod stromeček nadělit 3D televizor se stereoskopickými brýlemi? Pokud trpíte nějakou oční vadou, měli byste se nejprve poradit se svým očním lékařem, zda to je vůbec vhodné. Některým lidem by mohlo nadměrné sledování 3D televizoru vyvolat určité oční potíže a u diváků s dispozicí k epilepsii výjimečně záchvat. „Záleží však na individuálních případech, na předchozích očních i celkových onemocněních, určité predispozici,“ říká v rozhovoru pro server DigiZone.cz primář očního oddělení pražské Fakultní nemocnice Motol Milan Odehnal.

Na českém trhu se letos objevily 3D televizory, na kterých lze se speciálními brýlemi sledovat trojrozměrný obraz. Zároveň se ale začalo mluvit o negativním vlivu dlouhodobějšího sledování 3D obrazu na lidské oko. Kde vidíte největší rizika?

3D televizory, ale i mobily a další komunikační prostředky podle mého názoru určitě nemohou vyvolat žádnou vážnou zrakovou vadu. Je to stejné jako s UV zářením, které k nám proniká atmosférou a jednu dobu se o něm tvrdilo, že by také mohlo těžce poškozovat zrak. Není to pravda. V populaci ale existuje početná skupina lidí, kteří mají dioptrické, neboli refrakční vady, což jsou vady lomivosti oka. Mezi ně patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Všichni tito lidé by mohli mít při usilovném sledování 3D televize potíže, pokud nemají svůj zrak správně korigován brýlemi nebo kontaktními čočkami. V určitém věku hraje roli i presbyopie neboli ztráta schopnosti zaostřování zraku na blízko. Také u této skupiny lidí je třeba správná korekce, jinak jsou u takových lidí potíže hlavně s viděním na blízko a čtením pravidlem.

Milan Odehnal - 1

Co by se jim mohlo stát?

Při intenzivnějším sledování po delší dobu by u nich mohla vést nadměrná oční námaha ke zčervenání očí, bolestem hlavy nebo zvýšené únavě. Pro lidský organismus by taková náhlá koncentrace pozornosti byla nadměrná a mozek by mohl ono vnímání stereoskopických obrazů vypustit. Ale netýká se to jen případů sledování 3D televize, stejný problém u těchto lidí nastává i u klasické televize nebo při delší práci s počítačem. Tento problém se vyskytuje u vytížených manažerů, a onomu syndromu se dokonce odborně říká „office eyes“. U takto přetěžovaných očí dochází k osychání rohovky a spojivky oka , protože člověk je tak zaujat prací, že zapomíná normálně mrkat a nesvlažuje si fyziologicky oči. V případě, že mají i nekorigované dioptrické vady by tento problém mohl nastat i dříve.

Jaké další oční vady mohou být pro sledování 3D televize problematické?

U svých pacientů pozoruji, že tento problém by mohl vzniknout u těch, kteří v dětství šilhali. Jde o lidi, kteří mají určitým způsobem narušenou rovnováhu optických os. Šilhání vzniká hlavně v mozku, poruchou koordinace motorických a senzorických center, které řídí pohyb očí, vnímají nejrůznější objekty a zrakové vjemy složitě zpracovávají. U šilhajících pacientů vzniká porucha binokulárního vidění, česky řečeno vázne dokonalé zpracování zrakových vjemů oběma očima. Binokulární a prostorové vnímání, ale také zraková ostrost, se u člověka vyvíjí od narození postupně až do šestého roku života. Jakékoliv narušení tohoto vývoje, právě například šilháním, se pak odrazí ve schopnostech používat dobře obě oči. Proto v dospělosti lidé, kteří byli v dětství pro šilhání léčeni nebo operováni, mohou mít poruchy stereoskopického, neboli prostorového vnímání.

Takže u někoho se prostorové vnímání nevyvine a potom třeba vůbec nevnímá efekt 3D vysílání?

Jakmile člověk nemá vyvinuté hloubkové, trojdimenzionální vidění, při sledování 3D televize má pocit, že se mu obrázky vlní, nevidí obraz hloubkově, nýbrž jen plošně jako v 2D verzi. Při delším sledování televize mohou nastat někdy funkční potíže. Tito lidé dokonalé prostorové vidění již nezískají. To samé se týká pacientů, kteří měli v dětství špatně léčenou nebo neléčenou tupozrakost a v podstatě tedy správně vidí jen na jedno oko. Ale znovu opakuji, tyto vady nezpůsobuje sledování 3D televize, člověk je už má většinou získané v dětství a nyní se mu v dospělosti připomněly tím, že mu neumožňují vnímat stereoskopický o­braz.

V žádném případě tady 3D televize nemůže poškodit zdravé oči?

Ne, může jen za určitých okolností „vyvolat“ funkční problémy u oční vady, kterou ale měl člověk už předtím. Týká se to tedy například zhoršení dioptrických vad, vyvolání astenopeických obtíží spojených se šilháním v dětství, potíží u presbyopů, apod. Viditelným a subjektivně vnímaným odrazem těchto změn jsou doprovodné problémy: bolest hlavy, zčervenání očí, pocit svědění a škrábání ze suchého oka, alergické projevy, atd. Všechny tyto potíže jsou způsobeny nadměrným úsilím zrakového orgánu. Ten při svém fylogenetickém vývoji na tento způsob vnímání a vidění nebyl uzpůsoben. Nicméně opakuji, že televize, monitor počítače nebo mobilní telefon nemohou způsobit patologické anatomické změny oka ani nezvratně poškodit zrakové funkce.

Někteří výrobci 3D televizorů varují také před nebezpečím epileptických záchvatů.

To je poslední skupina lidí, kterým může sledování stereoskopického obrazu nějakým způsobem uškodit. Jde o lidi, kteří mají zároveň oční problém a trošku i psychologický. V literatuře jsou popisovány případy, že při intenzivním zážitku při sledování 3D televizoru a při duševním pohnutí může u některých predisponovaných jedinců vzniknout epilepsie. Dokonce jsem četl jednu statistiku, kde psali, že pacient při sledování 3D obrazu v kině Imax dostal epileptický záchvat. Měl těžkou krátkozrakost, ale hlavně byl neurologicky postižen. Příliš se vžil do děje a tento emoční zážitek u něj vyvolal záchvat. Tato vazba by skutečně mohla nastat, ale člověk musí mít za prvé k epilepsii predispozici, aby v kombinaci s větší oční dioptrickou vadou tato situace mohla výjimečně nastat. Opakuji ale, že velkou roli hraje značný emoční stimul.

Četl jsem i o případech lidí, kteří měli v minulosti mozkovou mrtvici a při sledování 3D vysílání ji mohou dostat znovu.

Ano, cévní mozková příhoda by také mohla nastat, mozkové cévy se při emočních zážitcích uvnitř hlavy „cvičí“. Nejdříve se rozšíří, při stresu nebo koncentraci pozornosti se zase zúží.Tyto případy byly popsány. Zajímavé je, že na světě byly popsány dva případy, kdy se pacient při intenzivním sledování televize, ale klasické 2D, tak emočně „vzrušil“, že dostal náhlou ataku ztráty zraku. Po chvíli se mu ale zase spontánně vrátil. Tito lidé jsou k takovým příhodám určitým způsobem predisponovaní, stejně jako k cévní mozkové příhodě. Mají už primárně špatné cévy nebo sklerózu. Ale opět nelze zobecnit ,že sledování televize (2D nebo 3D tyto) tyto skutečnosti způsobí.

Milan Odehnal - 3

Zkrátka musí jít o souběh několika náhod.

Ano. Takový člověk má tendenci k tvorbě trombů a nemocné cévy. Poslední výzkumy také říkají, že rizikovou skupinou jsou v naší problematice děti. U těch se nedoporučuje, aby 3D televizi, ale i obecně televizi a počítače sledovaly delší dobu. Denní limit by měl být maximálně dvě až tři hodiny. U dospělého člověka je to pět až šest hodin.

Proč jsou děti tak riziková skupina?

Existují různé teorie, jak vzniká krátkozrakost, a jedna z nich hovoří o tom, že při dlouhodobém sledování televize nebo monitoru počítače dítě intenzivně zaostřuje zrak a tím značně působí na sklivec, čímž může urychlit vývoj krátkozrakosti. Sama televize tuto vadu nezpůsobí, ale mohla by urychlit její vývoj.

Namáhání oka při sledování 3D televize musí být mnohem větší než u normální televize. Dá se říct, že když se děti mají na normální televizi dívat maximálně dvě hodiny denně, že u 3D televize by to mělo být ještě méně?

Doporučoval bych určitě kratší čas. A zvlášť u dětí i dospělých lidí, kterým už oční lékař odhalil tendenci ke krátkozrakosti, šilhají, nebo mají tzv. akomodační spazmus. Ten nastává ve chvíli, kdy se na něco intenzivně díváte, třeba na monitor počítače, a jste až příliš koncentrovaný, takže vám najednou oči „zůstanou stát“ v konvergenčním souběhu, tedy stočené k nosu. Takoví lidé k nám potom chodí a říkají, pane doktore, já jsem se na něco díval a pak jsem nemohl odtrhnout oči od sebe. Obvykle to trvá pět až deset minut, než se takový člověk rozkouká a oči se uvolní. Takový člověk by měl nosit správné dioptrické brýle a při sledování televize být opatrnější.

Ono je asi taky důležité rozlišovat, zda se člověk dívá dvě nebo tři hodiny na 3D film v kině a zda sleduje doma 3D televizor po celý večer nebo den. Potom to je pro zrak asi obrovská zátěž.

Rozhodně bych doporučoval, aby se na 3D televizi takto hodně, po celý den, nekoukaly děti. Pro jejich vývoj by to nemuselo být dobré, dětské oko na to není stavěné. Není ani dobré, když dítě příliš čte nebo kouká na počítač. Dětské oko by mělo sledovat normální život, dítě by nemělo každou volnou chvíli trávit u počítače nebo televize. Z toho pak hrozí bolesti hlavy, páteře, psychické problémy a literatura nevylučuje, že by to mohlo v některých případech vyvolat i epilepsii. Takové případy byly popsány.

Ale člověk k té epilepsii nebo oční vadě musí mít opět predispozice, ne?

Ano, musí. Trvám na tom, že i nadměrné pozorování televize nemůže vyvolat oční vadu jako takovou. To by bylo příliš silné tvrzení a jistě by znamenalo velký problém pro výrobce televizorů i samotné diváky. Ale určité potíže u predisponovaných jedinců by to mohlo přinést, a děti jsou v tomto případě ohroženější skupina, takže bych na to více dbal. Spíše bych jim sledování televize dávkoval a dospělým doporučil rozumný přístup.

Některé televizory dokáží zpracovat 2D obraz do 3D verze v reálném čase, výsledek ale vypadá tak, že chvílemi je vidět skutečně 3D obraz a chvílemi 2D obraz. Obvykle jde o časové úseky do půl sekundy. To musí být pro oko ještě namáhavější, ne?

Není to sice dlouhá doba, ale přepínání obrazu očím určitě také nesvědčí, protože lidské oko si ho uvědomuje a rychlý přechod jednoho vjemu do druhého by mohl být problematický.

Kdyby chtěl člověk sledovat 3D televizor po celý večer, měl by si u toho dělat přestávky? Pomohlo by to?

Určitě ano. Nedávno se dělaly velké výzkumy sledování monitorů u počítačů, v nichž se tvrdí, že u dospělých lidí je maximální únosná hranice dvě a až tři hodiny intenzivní práce a poté by měla být půl hodiny pauza. Už i z toho důvodu, že když se díváte na 3D i normální televizi, máte neustále otevřené oči, a někdy se tak koncentrujete na děj, že nestíháte svlažovat oko mrkáním a může dojít k takzvanému syndromu suchého oka – pálení, řezání očí. O této problematice jsme již hovořili. Suché oko a s ním spojené problémy vznikají především při práci s počítači a sledováním televize, zvláště pak v klimatizovaných místnostech nebo v uměle vytápěných prostorách. Suché oko je nejčastější diagnózou v ordinacích očních lékařů. Chodí k nám lidé, kteří si stěžují, že je neustále pálí oči, a nakonec z nich vyleze, že se dlouho dívají do monitoru počítače nebo na televizi. Určitě vám tyto problémy nehrozí z toho, že si jednou týdně dojdete na 3D film do Imaxu, ale při dlouhodobém intenzivním sledování televize nebo monitoru lidem doporučujeme, abyste víc mrkali nebo si do očí každou půlhodinu kapali lubrikanty.

Milan Odehnal - 5

Výrobci televizorů už vyvinuli 3D přijímače, k jejichž sledování nejsou třeba speciální brýle. Divák ale musí sedět v přesně stanovené vzdálenosti o televize a dívat se na ni z určitého úhlu, jinak se efekt 3D ztrácí a sledování takového obrazu může vyvolat silné nevolnosti, případně až mdloby. Je vůbec bezpečné takové televizory pouštět na trh?

Tak veliké riziko to asi nebude. Je fakt, že člověk musí sedět v přesné vzdálenosti od televizoru a v určitém naklonění. Ale zase platí, že člověk, který takovou televizi sleduje, a bude krátkozraký, musí mít svoje dioptrické brýle. To samé platí při dalekozrakosti a jiných očních vadách. Spousta lidí si při sledování klasické televize brýle odloží, protože se dívají hodně zblízka. Tady by to mohlo vadit.

Dají se shrnout nějaká obecná pravidla, jak se chovat při sledování 3D televizorů? Teď před Vánoci si je bude spousta diváků kupovat, aniž by tušili, že jim hrozí nějaké zdravotní potíže. Pokud mají nějakou oční vadu, měli by se před koupí 3D televize poradit s lékařem?

Určitě ano. O zrak bychom si měli pečovat všichni, a především ti, co ho potřebují pro svoji profesi, třeba řidiči. Neškodilo by, kdyby si před Vánoci nadělili jako dárek vyšetření očí, aby lékař zjistil i malé nuance a opravil korekci jejich zraku do dálky. Důležité to je u presbyopie, která vzniká věkem již po čtyřicátém roce. V tomto věku vůbec neuškodí zjistit, zda nemám šedý zákal, glaukom, či nějaké změny na sítnici. Určitě by se na to mělo víc dbát. Pokud by člověk nevěděl, že v dětství trpěl tupozrakostí, která mu zůstala, nebo má nevycvičené binokulární a prostorové vidění, možná by byl překvapen, že mu 3D televizor nepřinese takový vjem, jaký by si představoval a jak jej popisuje výrobce. Takový člověk nebude mít dokonalé prostorové vidění nikdy.

Vadí jim to i při jiných činnostech?

Tito lidé nemohou například operovat pod mikroskopem nebo pod ním počítat buňky. 3D televize pro ně nebude takovým zážitkem jako pro nás, kdo máme normální stereoskopické vidění. Vojáci si velmi pečlivě testují budoucí piloty na toto binokulární a prostorové vidění a vyřazují ty, kteří ho nemají. Nebyli by totiž schopni ve válečných akcích koordinovaně zareagovat. Tito lidé, kteří trpí tupozrakostí, byť se na ni léčili, vlastně vidí na jedno oko stále o něco hůře. A s takovým okem nemůžete vytvořit efekt stereoskopického vidění. Dá se s tím řídit auto, ale stereoskopický vjem nezažijete, protože toto horší oko se již nezkoordinuje s druhým, zdravým.

Pokud divák ví, že má vlohy pro epilepsii, neměl by si 3D televizi vůbec pořizovat?

Měl by být opatrný, ale neříkám, že by se na ni neměl dívat. Nepřeháněl bych na jejich místě čas, který tím stráví. A lidé, kteří mohli mít eventuálně cévní mozkovou příhodu…

… by asi neměli na 3D televizi sledovat horory.

Přesně tak. Psychický stav a pohnutí mysli by tam mohly sehrát svou roli. Měli by se vyhnout sledování hororů nebo válečných filmů. Doporučil bych jim spíš nějaké uklidňující pořady, třeba dokumenty o přírodě. Ty zlepší psychiku i u lidí, kteří mají perfektní trojdimenzionální vidění.

Foto: Ivana Dvorská

Anketa

Obáváte se negativního vlivu 3D televizoru na váš zrak?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 10. 2010 10:43

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+