Více

348 milionů na digitalizaci: na co konkrétně by měly jít?

Vláda se ve středu nakonec nezabývala návrhem na využití prostředků z prodeje reklamních časů na České televizi. Více než polovina letošních reklamních výnosů ČT (přesně 348 milionů Kč) má jít na podporu digitalizace televizního vysílání, podle premiéra Mirka Topolánka se ale v návrhu objevila i položka „peoplemetrové měření sledovanosti“, s níž kabinet nesouhlasí. Kam konkrétně tedy mají směřovat peníze utržené z reklamy na všech čtyřech programech ČT?

Proč se na ČT ještě vysílá reklama

Od 1. ledna letošního roku nesmí Česká televize samovolně rozhodovat o tom, jak naloží se ziskem z prodeje reklamních časů na svých čtyřech programech. Veškeré takto získané prostředky jdou na samostatný účet, a o jejich použití musí podle zákona hlasovat vláda. Připomeňme, že rovněž od letošního ledna může ČT zaplnit reklamou 0,75 procenta celkového denního vysílacího času na programu ČT 1, a 0,5 procenta denního vysílacího času na programech ČT 2, ČT 4 Sport a ČT 24. Zákonodárci přitom původně počítali s tím, že reklama z vysílání ČT od letošního roku zcela vymizí, a úměrně tomu navýšili měsíční koncesionářský poplatek.

Nakonec jsou vyšší koncesionářské poplatky a reklama na ČT zůstala, na prvním programu se dokonce navýšila její denní kvóta (z 0,5 na 0,75 procenta denního vysílacího času). Proč? Našlo se hned několik důvodů. Za prvé nebylo jasné, odkud se vezmou peníze na financování informační kampaně k přechodu na zemské digitální televizní vysílání, vláda také musela řešit problém s financováním Státního fondu na podporu kinematografie. Protože stále ještě není hotový návrh nového zákona o kinematografii, který by měl tento problém řešit systémově (například odvodem části zisků komerčních televizí z prodeje reklamních časů), nabídlo se řešení skrze reklamní výnosy veřejnoprávní televize.

ČT chtěla z reklamy platit peoplemetry

Česká televize odhaduje, že letos vydělá na prodeji reklamních časů 750 milionů korun. Ministerstva kultury a vnitra pak na vládu zaslaly návrh, podle něhož by se od těchto 750 milionů odečetlo 85 milionů Kč jako nutné náklady ČT spojené s realizací prodeje reklamních časů (marže pro společnost Arbomedia, která tyto časy exkluzivně prodává a další náklady) a zbylých 665 milionů by se rozdělilo na jednotlivé položky (viz tabulka). Jenže na vládě narazil návrh ČT, aby si z kolonky „nutné náklady“ hradila poplatky za elektronické měření sledovanosti, tedy za peoplemetry. My máme trochu problém platit to z peněz z navýšené reklamy. Bude malá chuť vlády tyto věci financovat, citovala premiéra Mirka Topolánka agentura ČTK.

Návrh rozdělení výnosů z prodeje reklamních časů na ČT
Odhadovaný výnos z reklamy za rok 2008 750 000 000 Kč
Nutné náklady ČT  – 85 000 000 Kč
Výnos po odečtení nákladů 665 000 000 Kč
Státní fond na podporu české kinematografie 150 000 000 Kč
Zvláštní účet ČTÚ na rozvoj DVB-T 15 000 000 Kč
Správa a digitalizace archivu ČT 166 700 000 Kč
Podpora DVB-T z účtu spravovaného ČT 333 300 000 Kč

Zdroj: ČT/ČTK, NKS

Samotné rozdělení výnosů po odečtení nutných nákladů ČT kabinetu nevadilo. Na podporu digitalizace televizního vysílání mělo jít celkem 348,3 milionu korun, z toho 15 milionů na zvláštní účet Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a 333,3 milionů na přímou podporu digitalizace. Z této větší částky by pak zhruba dvě třetiny využila sama ČT na rozvoj a provoz veřejnoprávního multiplexu, necelá třetina by připadla Národní koordinační skupině pro digitalizaci (NKS) na realizaci státní informační kampaně k zavádění digitálního vysílání. Tedy nejen na kampaň spojenou s přechodem ze zemského analogového na zemské digitální vysílání, ale technologicky neutrální kampaň, která bude propagovat všechny druhy digitálního vysílání.

Informační kampaň: 100 milionů Kč

Zdeněk Duspiva

Na informační kampaň by nakonec mělo připadnout 100 milionů korun a ne 90, jak minule v rozhovoru pro server DigiZone.cz uvedl předseda NKS Zdeněk Duspiva. Tuto částku jsme nakonec navýšili na 100 milionů, potvrdil Duspiva. Na rozvoj veřejnoprávního multiplexu, který má podle návrhu Technického plánu přechodu (TPP) ještě letos pokrýt prakticky celé Čechy (východní Čechy a Morava s výjimkou Brna přijdou na řadu až příští rok), půjde 233,3 milionu korun. Z této částky získá podstatnou část vítěz obchodní soutěže na technického operátora veřejnoprávního multiplexu, kterého chce ČT vybrat 30. dubna, ale také případní provozovatelé vysílačů sekundární sítě, jejíž provoz bude mnohem nákladnější než provoz několika hlavních vysílačů.

Česká televize také chystá vlastní informační kampaň k vypínání analogové ČT 2 a spouštění veřejnoprávního multiplexu v jednotlivých oblastech (začít by měla v červnu na Plzeňsku). Tuto kampaň bude možné rovněž financovat z rozpočtu na rozvoj společné digitální sítě ČT a Českého rozhlasu. Co se týká státní informační kampaně, která zahrne všechny typy digitálního vysílání, NKS by měla po schválení TPP vládou vypsat výběrové řízení na jejího realizátora. Samotná informační kampaň by měla v základním rozdělení využít cca 30 milionů Kč, další část prostředků je plánována na podporu služeb spojených s technickým řešením při přechodu na digitál a asistencí v regionech, upřesnil Duspiva v rozhovoru pro DigiZone.cz.

Zvláštní účet ČTÚ na podporu DVB-T: 15 milionů Kč

Pavel Dvořák

Společný návrh ministerstev kultury a vnitra také počítá s tím, že by z letošních reklamních výnosů ČT odešlo 15 milionů korun na zvláštní účet ČTÚ na podporu zemského digitálního televizního vysílání. Co by se z takového účtu financovalo? Máme připravený závazný pokyn, který obsahuje sedm titulů. Konkrétně jde o monitoring pokrytí digitálním signálem, monitoring parametrů procesu přechodu na DVB-T, výrobu a spravování speciálního softwaru, vytváření databází, mezinárodní koordinaci kmitočtů a výměnu zkušeností se zahraničními úřady, sdělil serveru DigiZone.cz předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Z účtu ČTÚ by podle Dvořáka nebyla financovaná činnost sdružení DigiMonitor, které se zaměřuje na průzkum penetrace jednotlivých digitálních platforem a digitálních přijímačů v českých domácnostech. S DigiMonitorem se budeme vzájemně doplňovat. DigiMonitor bude monitorovat pokrytí signálem v jednotlivých regionech, zatímco my bude dělat celostátní monitoring, přiblížil Dvořák. DigiMonitor ani finanční prostředky od státu nepotřebuje, protože jeho členové, mezi něž patří například kabelová společnost UPC nebo Telefónica O2, platí sdružení roční příspěvek půl milionu korun. Za ten mají přístup ke všem výsledkům monitoringu. Na veřejnost se dostanou pouze data, na kterých se shodnou všichni členové sdružení.

Anketa

Je částka 348 milionů korun na podporu digitalizace v letošním roce dostatečná?

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 3. 2008 21:12

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+